Kuchařka osamělého muže: Jste macho? Pak je tato kniha určena právě vám

Listopad 10, 2013 in Knihy, Soňa Rivera

Share

Vzít si na recenzi knihu, která mi „není určena“ byla přinejmenším výzva. Poctivě přiznávám, že to není čtení pro citlivky a slabé povahy vůbec. A to nejen kvůli poněkud hrubším výrazům, než na jaké jsme v tomto žánru zvyklí.

Hned na první stránce jsem se „spravedlivě rozhorlila“. Cože? takhle že se ptají ženy? To slyším prvně!…  To si zase jeden chlap vymyslel nějakou chlapskou představu o tom, co si ženy povídají o mužích! … Dobře, čtu dál a nabírám úsměv… asi nejsem slepice :-)

Třetí stránka psaného textu a já opět nadskakuji „sakra! diskriminace? V KUCHAŘCE??? Čtu dál a…. no ano, přiznávám nepokrytě, že mě autor dostal. Bavím se a už teď vím, že to je zřejmě první kuchařka, kde pro mě budou zajímavější „ty kecy kolem“, než samotné recepty. Pravda, na to, že je to kuchařka, je tam moc těch keců a málo vaření.

Autorova břitká výřečnost a argumentace, kterou podporuje svá tvrzení, jsou překvapující až ohromující. Text má úžasný spád. Nemohu se zbavit dojmu, že sedím proti němu a on na mě chrlí jednu větu za druhou, aniž by mi dovolil byť jen vydechnout. Ne se vším souhlasím, ale s lecčím ano. Jednu chvíli se směju, v dalším odstavci mi zatrne nad vážností, která se tam nečekaně objevila.

Celkově je to pro mě poměrně fascinující náhled do jednoho mužského názorového světa. Je pobuřující, osvěžující i objevný. A je skutečně téměř výhradně pro CHLAPY.

Ale nebojte se, že celá kuchařka je pouze filozofování o vztahu muže a ženy. Už okolo 30. stránky autor razantně mění téma a dostává se k vybavení kuchyně. Přesněji řečeno, k vybavení, jaké by měla správná chlapská kuchyně mít. To je pasáž, která dříve bývala běžnou součástí kuchařek, ale časem se z nich tak nějak vytratila. A tak se nejeden kuchař – začátečník dostává při svých prvních kulinárních pokusech do značných nesnází. Ptáte se jakých? Obvykle někde uprostřed receptu zjistí, že sice má všechny ingredience, které je třeba do chystaného pokrmu postupně zapracovat, ale – jaksi – nemá na čem / v čem / čím ten pokrm zpracovat. To se vám s touto knížkou nestane. Se systematičností chlapům vlastní je zde uvedeno vše, co budete potřebovat. Velkými spotřebiči jako je lednice počínaje, přes různé pánve, nože, obracečky, nabíračky až po otvíráky, chňapky a houbičky na mytí nádobí.

Potěšila mě i pasáž věnovaná životosprávě. Nenutí vás chroustat chřest a zapíjet ho rajčatovou šťávou, pouze nabízí menší korekce vašeho současného životního stylu. Korekce, které jsou realizovatelné téměř „bezbolestně“. Vše má jediný cíl – být v pohodě.

Recepty. Spíš než o recepty jde v této knize o to povzbudit u „osamělého muže“ odvahu a chuť začít samostatně a kreativně vařit. Pravda, takové „rizolečo“ (kombinace rizota a leča) mi přijde kreativní až moc. Ale kdo ví, třeba ho také někdy vyzkouším. Co ale vyzkouším určitě, je svíčková Eze na cibulovém víně a kuře v hořčicové omáčce. Věřili byste, že tato jídla mohou být za půl hodiny na stole?

Felix Boom

Kuchařka osamělého muže

Vydavatelství Blinkr, s. r. o.

Soňa

Nejnovější příspěvky na webu:

Běh – nastartuje tělo a zklidní mysl

Běh - nastartuje tělo a zklidní mysl

26. Březen 2017

Běh je přirozenou součástí našeho života, stejně jako chození. Je důležité přestat řešit techniku, jak při něm ukládat nohy či ruce. Je potřeba se jednoduše rozběhnout, pravidelně dýchat a vychutnávat si pocit volnosti, ze kterého plyne řada výhod pro naše tělo. Jedním z nejdůležitějších důvodů, proč se pravidelně věnovat běhu, je fakt, že posiluje imunitní systém a činí tak organismus odolnějším vůči infekcím. Podle studie, kterou vypracovala Univerzita v Severní Karolíně v USA, jsou lidé, kteří běhají alespoň patnáct minut denně, a to minimálně pětkrát týdně, o polovinu méně nemocní než lidé, kteří vůbec neběhají. Běh je také ideálním pomocníkem při

Li Č-Čchang: Sedni si a nedělej NIC

Li Č-Čchang: Sedni si a nedělej NIC

26. Březen 2017

Aneb „pij čaj a vyčkávej“ – v mysli mi uvízla tato slova z citace v knize.  Budu si je asi navždy pamatovat a od té doby si při šálku čaje vzpomenu a alespoň si plně uvědomím, KDY a JAK čaj piju. Ostatní z knihy už je práce na sedm dní a na trochu víc sebekázně. Ale stojí to za to. Pít čaj a vyčkávat. Umíte si představit tento stav? Aktivní odpočinek mysli i ducha, o těle nemluvě? Jestli ano, byť jen letmo, jistě už jen při té představě cítíte na těle i na duchu obrovskou úlevu. Energii, která se zdánlivě vlévá do těla odnikud

Komentáře nejsou povoleny.