Share

Vzít si na recenzi knihu, která mi „není určena“ byla přinejmenším výzva. Poctivě přiznávám, že to není čtení pro citlivky a slabé povahy vůbec. A to nejen kvůli poněkud hrubším výrazům, než na jaké jsme v tomto žánru zvyklí.

Hned na první stránce jsem se „spravedlivě rozhorlila“. Cože? takhle že se ptají ženy? To slyším prvně!…  To si zase jeden chlap vymyslel nějakou chlapskou představu o tom, co si ženy povídají o mužích! … Dobře, čtu dál a nabírám úsměv… asi nejsem slepice 🙂

Třetí stránka psaného textu a já opět nadskakuji „sakra! diskriminace? V KUCHAŘCE??? Čtu dál a…. no ano, přiznávám nepokrytě, že mě autor dostal. Bavím se a už teď vím, že to je zřejmě první kuchařka, kde pro mě budou zajímavější „ty kecy kolem“, než samotné recepty. Pravda, na to, že je to kuchařka, je tam moc těch keců a málo vaření.

Autorova břitká výřečnost a argumentace, kterou podporuje svá tvrzení, jsou překvapující až ohromující. Text má úžasný spád. Nemohu se zbavit dojmu, že sedím proti němu a on na mě chrlí jednu větu za druhou, aniž by mi dovolil byť jen vydechnout. Ne se vším souhlasím, ale s lecčím ano. Jednu chvíli se směju, v dalším odstavci mi zatrne nad vážností, která se tam nečekaně objevila.

Celkově je to pro mě poměrně fascinující náhled do jednoho mužského názorového světa. Je pobuřující, osvěžující i objevný. A je skutečně téměř výhradně pro CHLAPY.

Ale nebojte se, že celá kuchařka je pouze filozofování o vztahu muže a ženy. Už okolo 30. stránky autor razantně mění téma a dostává se k vybavení kuchyně. Přesněji řečeno, k vybavení, jaké by měla správná chlapská kuchyně mít. To je pasáž, která dříve bývala běžnou součástí kuchařek, ale časem se z nich tak nějak vytratila. A tak se nejeden kuchař – začátečník dostává při svých prvních kulinárních pokusech do značných nesnází. Ptáte se jakých? Obvykle někde uprostřed receptu zjistí, že sice má všechny ingredience, které je třeba do chystaného pokrmu postupně zapracovat, ale – jaksi – nemá na čem / v čem / čím ten pokrm zpracovat. To se vám s touto knížkou nestane. Se systematičností chlapům vlastní je zde uvedeno vše, co budete potřebovat. Velkými spotřebiči jako je lednice počínaje, přes různé pánve, nože, obracečky, nabíračky až po otvíráky, chňapky a houbičky na mytí nádobí.

Potěšila mě i pasáž věnovaná životosprávě. Nenutí vás chroustat chřest a zapíjet ho rajčatovou šťávou, pouze nabízí menší korekce vašeho současného životního stylu. Korekce, které jsou realizovatelné téměř „bezbolestně“. Vše má jediný cíl – být v pohodě.

Recepty. Spíš než o recepty jde v této knize o to povzbudit u „osamělého muže“ odvahu a chuť začít samostatně a kreativně vařit. Pravda, takové „rizolečo“ (kombinace rizota a leča) mi přijde kreativní až moc. Ale kdo ví, třeba ho také někdy vyzkouším. Co ale vyzkouším určitě, je svíčková Eze na cibulovém víně a kuře v hořčicové omáčce. Věřili byste, že tato jídla mohou být za půl hodiny na stole?

Felix Boom

Kuchařka osamělého muže

Vydavatelství Blinkr, s. r. o.

Soňa

Nejnovější příspěvky na webu:

Život je právo, ne povinnost

Život je právo, ne povinnost

13. Únor 2018

První premiérou v roce 2018 v Městském divadle Mladá Boleslav bude inscenace Teď mě zabij, současného kanadského dramatika Brada Frasera. Režie se ujal umělecký šéf Petr Mikeska. Hra je příběhem otevírajícím téma sexuality hendikepovaných a nabízí citlivý pohled do intimního života lidí s postižením. Dalším silným tématem hry je eutanazie. Premiéra se uskuteční 23. 2. 2018 od 19:00 na Velké scéně. Hra Teď mě zabij je příběhem jedné rodiny, která žila šťastně až do osudového okamžiku. Ten zamíchá kartami a navždy změní životy všech členů a jejich přátel. Nehody se totiž stávají a musíme jim čelit, ať chceme nebo ne. To důležité je ale

Ztratila všechno, našla mnohem víc

Ztratila všechno, našla mnohem víc

26. Leden 2018

Místo svatby smuteční obřad. Aimee se měla vdávat a teď kráčí za rakví svého snoubence. Ale co se vlastně stalo a proč musela přijít o Všechno, co máme? Aimee poznala Jamese, když byli oba malé děti. Jejich mnohaleté přátelství postupně přerostlo v hlubokou životní lásku. Touha a náklonnost logicky vykrystalizovala v žádost o ruku a zasnoubení. Jenže James dva měsíce před svatbou zmizel kdesi v Mexiku, a pak jeho bratr Thomas pouze vyzvedl mrtvé tělo. Aimee tedy nakonec ve svůj plánovaný svatební den oplakává milovaného muže na jeho pohřbu. Plna zoufalství utíká před zármutkem, toužící zavřít se v tichu a klidu, pryč od všech blízkých.