Share

Vzít si na recenzi knihu, která mi „není určena“ byla přinejmenším výzva. Poctivě přiznávám, že to není čtení pro citlivky a slabé povahy vůbec. A to nejen kvůli poněkud hrubším výrazům, než na jaké jsme v tomto žánru zvyklí.

Hned na první stránce jsem se „spravedlivě rozhorlila“. Cože? takhle že se ptají ženy? To slyším prvně!…  To si zase jeden chlap vymyslel nějakou chlapskou představu o tom, co si ženy povídají o mužích! … Dobře, čtu dál a nabírám úsměv… asi nejsem slepice 🙂

Třetí stránka psaného textu a já opět nadskakuji „sakra! diskriminace? V KUCHAŘCE??? Čtu dál a…. no ano, přiznávám nepokrytě, že mě autor dostal. Bavím se a už teď vím, že to je zřejmě první kuchařka, kde pro mě budou zajímavější „ty kecy kolem“, než samotné recepty. Pravda, na to, že je to kuchařka, je tam moc těch keců a málo vaření.

Autorova břitká výřečnost a argumentace, kterou podporuje svá tvrzení, jsou překvapující až ohromující. Text má úžasný spád. Nemohu se zbavit dojmu, že sedím proti němu a on na mě chrlí jednu větu za druhou, aniž by mi dovolil byť jen vydechnout. Ne se vším souhlasím, ale s lecčím ano. Jednu chvíli se směju, v dalším odstavci mi zatrne nad vážností, která se tam nečekaně objevila.

Celkově je to pro mě poměrně fascinující náhled do jednoho mužského názorového světa. Je pobuřující, osvěžující i objevný. A je skutečně téměř výhradně pro CHLAPY.

Ale nebojte se, že celá kuchařka je pouze filozofování o vztahu muže a ženy. Už okolo 30. stránky autor razantně mění téma a dostává se k vybavení kuchyně. Přesněji řečeno, k vybavení, jaké by měla správná chlapská kuchyně mít. To je pasáž, která dříve bývala běžnou součástí kuchařek, ale časem se z nich tak nějak vytratila. A tak se nejeden kuchař – začátečník dostává při svých prvních kulinárních pokusech do značných nesnází. Ptáte se jakých? Obvykle někde uprostřed receptu zjistí, že sice má všechny ingredience, které je třeba do chystaného pokrmu postupně zapracovat, ale – jaksi – nemá na čem / v čem / čím ten pokrm zpracovat. To se vám s touto knížkou nestane. Se systematičností chlapům vlastní je zde uvedeno vše, co budete potřebovat. Velkými spotřebiči jako je lednice počínaje, přes různé pánve, nože, obracečky, nabíračky až po otvíráky, chňapky a houbičky na mytí nádobí.

Potěšila mě i pasáž věnovaná životosprávě. Nenutí vás chroustat chřest a zapíjet ho rajčatovou šťávou, pouze nabízí menší korekce vašeho současného životního stylu. Korekce, které jsou realizovatelné téměř „bezbolestně“. Vše má jediný cíl – být v pohodě.

Recepty. Spíš než o recepty jde v této knize o to povzbudit u „osamělého muže“ odvahu a chuť začít samostatně a kreativně vařit. Pravda, takové „rizolečo“ (kombinace rizota a leča) mi přijde kreativní až moc. Ale kdo ví, třeba ho také někdy vyzkouším. Co ale vyzkouším určitě, je svíčková Eze na cibulovém víně a kuře v hořčicové omáčce. Věřili byste, že tato jídla mohou být za půl hodiny na stole?

Felix Boom

Kuchařka osamělého muže

Vydavatelství Blinkr, s. r. o.

Soňa

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu