Share

Vzít si na recenzi knihu, která mi „není určena“ byla přinejmenším výzva. Poctivě přiznávám, že to není čtení pro citlivky a slabé povahy vůbec. A to nejen kvůli poněkud hrubším výrazům, než na jaké jsme v tomto žánru zvyklí.

Hned na první stránce jsem se „spravedlivě rozhorlila“. Cože? takhle že se ptají ženy? To slyším prvně!…  To si zase jeden chlap vymyslel nějakou chlapskou představu o tom, co si ženy povídají o mužích! … Dobře, čtu dál a nabírám úsměv… asi nejsem slepice 🙂

Třetí stránka psaného textu a já opět nadskakuji „sakra! diskriminace? V KUCHAŘCE??? Čtu dál a…. no ano, přiznávám nepokrytě, že mě autor dostal. Bavím se a už teď vím, že to je zřejmě první kuchařka, kde pro mě budou zajímavější „ty kecy kolem“, než samotné recepty. Pravda, na to, že je to kuchařka, je tam moc těch keců a málo vaření.

Autorova břitká výřečnost a argumentace, kterou podporuje svá tvrzení, jsou překvapující až ohromující. Text má úžasný spád. Nemohu se zbavit dojmu, že sedím proti němu a on na mě chrlí jednu větu za druhou, aniž by mi dovolil byť jen vydechnout. Ne se vším souhlasím, ale s lecčím ano. Jednu chvíli se směju, v dalším odstavci mi zatrne nad vážností, která se tam nečekaně objevila.

Celkově je to pro mě poměrně fascinující náhled do jednoho mužského názorového světa. Je pobuřující, osvěžující i objevný. A je skutečně téměř výhradně pro CHLAPY.

Ale nebojte se, že celá kuchařka je pouze filozofování o vztahu muže a ženy. Už okolo 30. stránky autor razantně mění téma a dostává se k vybavení kuchyně. Přesněji řečeno, k vybavení, jaké by měla správná chlapská kuchyně mít. To je pasáž, která dříve bývala běžnou součástí kuchařek, ale časem se z nich tak nějak vytratila. A tak se nejeden kuchař – začátečník dostává při svých prvních kulinárních pokusech do značných nesnází. Ptáte se jakých? Obvykle někde uprostřed receptu zjistí, že sice má všechny ingredience, které je třeba do chystaného pokrmu postupně zapracovat, ale – jaksi – nemá na čem / v čem / čím ten pokrm zpracovat. To se vám s touto knížkou nestane. Se systematičností chlapům vlastní je zde uvedeno vše, co budete potřebovat. Velkými spotřebiči jako je lednice počínaje, přes různé pánve, nože, obracečky, nabíračky až po otvíráky, chňapky a houbičky na mytí nádobí.

Potěšila mě i pasáž věnovaná životosprávě. Nenutí vás chroustat chřest a zapíjet ho rajčatovou šťávou, pouze nabízí menší korekce vašeho současného životního stylu. Korekce, které jsou realizovatelné téměř „bezbolestně“. Vše má jediný cíl – být v pohodě.

Recepty. Spíš než o recepty jde v této knize o to povzbudit u „osamělého muže“ odvahu a chuť začít samostatně a kreativně vařit. Pravda, takové „rizolečo“ (kombinace rizota a leča) mi přijde kreativní až moc. Ale kdo ví, třeba ho také někdy vyzkouším. Co ale vyzkouším určitě, je svíčková Eze na cibulovém víně a kuře v hořčicové omáčce. Věřili byste, že tato jídla mohou být za půl hodiny na stole?

Felix Boom

Kuchařka osamělého muže

Vydavatelství Blinkr, s. r. o.

Soňa

Nejnovější příspěvky na webu:

Will Bowen: Svět bez stížností

Will Bowen: Svět bez stížností

7. Prosinec 2017

Náramek, který vám umožní uvědomit si, v jakých chvílích si nejvíce stěžujete a propadáte skepsi. Vzteku, sebelítosti a zmaru. Ach, kolik bych toho mohla vymyslet… Ale kdy je stížnost konstruktivní? Když je jen zbytečným rozmazáváním zveličovaného problému nebo snahou vzbudit v druhých lidech soucit, zájem, pozornost nebo zisk? Prostě nějaký ten podlý benefit, za který by se nemusel stydět lecjaký profesionální energetický upír? Tak šup s tím náramkem na ruku a pokaždé, když se u něčeho podobného přistihnete, přendejte náramek z jedné ruky na druhou. Ano, záměr autora bylo utvořit 21 denní výzvu, protože to je právě ten čas, po kterém s novými zvyky přicházíme k většímu

Benjamin Kuras: Pohřbívání svobody

Benjamin Kuras: Pohřbívání svobody

7. Prosinec 2017

  Lze jen těžko tuto knihu shrnout do jedné věty. Benjamin Kuras prostě píše nezaměnitelně. Důrazná fakta, statistiky, píle a pečlivost prosakující z každé věty a notně odlehčeno černým humorem, vtipem vzletným i vtipem pod kůži jdoucím, to záleží už na každém čtenáři. Jestli jeho knihy znáte, tak tohle je prosím další skvost a víc už vám k tomu říkat nemusím. Pokud neznáte, začněte klidně touhle, je totiž možná ještě v porovnání s ostatními, nejméně zatížená tíživými fakty o stavu dnešní civilizace. Či spíše, je více povznesena černým humorem a faktem, že my možná odsud zcela logicky zmizíme, protože „osli pošli“…, po nás tu zbydou švábi,