Share

 

Řekne-li se Jiří Kahoun – hned je jasné, že bude řeč o knížce pro děti. Do loňského roku jsem pana Kahouna znala jen jako autora textů. Výtečných textů – namátkou: Toronto Tom, Včelí medvídci od jara do zimy, Moucha roku, Ustrašená strašidla, Školník Kulda je jednička… V loňském roce však spisovatel Jiří Kahoun vydal v péči Knižního klubu dvě roztomilé knížky – Knížkový pejsek a Kamarádi v kožíšku –, které sám ilustroval. Jeho něžné ilustrace skvěle dokreslují laskavé a vtipné příhody, které autor napsal pro malé školáky a předškoláky.

Ptáte se, kdo asi může být Knížkový pejsek? Nejlépe nám odpoví sám hrdina:

Knížkový pejsek, to jsem já, protože bydlím v téhle knížce. Místo boudy mám knížku, a taky hodně chlupů. Mám z nich celý kožíšek. Pak mám ještě plnou tlamu zubů. Čtyřicet dva. První, mléčné, mi vypadaly a narostly mi nové. Jsou ostré jako jehličky a všechno jimi rozkoušu. Každý klacík, ponožky i bačkory. Uší mám málo. Na každé straně hlavy jedno, ale zato slyším nejlíp ze všech.

(Knížkový pejsek, Knižní klub 2012, strana 7)

Takový pejsek se má, celý den si hoví v knize. Bydlí tu s babičkou a dvěma kočkami, malou a velkou. Přečkává tam v teple zimu a těší se na jaro – pak nebude jenom zavřený v knížce a bude si ji smět konečně celou prohlédnout. Půvabný text o psíkovi, který je i není, kterému pan ilustrátor, když se nudí (psík a možná i autor), na požádání přimaluje kamarády, se čte s radostí. Navíc je psík moudrý a prozradí lecco z nakladatelské kuchyně – jak se knihy píší, ilustrují, kterak se vyrábějí. Jiří Kahoun to prostě s dětmi umí – nepoučuje je, rozmlouvá s nimi (ústy psíka) jako s dospělými, jeho vyprávění jsou rozverná, vedená přesně dle zásad dětské logiky. Autor také tu a tam hrdiny nechá zlobit, aby se vidělo, že i knižní postavy mohou lumpačit a sem tam něco poničit.

Druhá autorská knížka Jiřího Kahouna se jmenuje Kamarádi v kožíšku: to jsou myší kluk Kousek a myší holka Bavlnka. Tihle dva spolu tráví všechny volné chvíle od podzimu do podzimu, až jim uběhne celý rok. Zažijí velká dobrodružství, pomáhají si, mnohému se naučí a hlavně zůstanou kamarády, i když se tu a tam poškorpí. Veselá vyprávění jsou ideální pro čtení na dobrou noc, protože kapitoly jsou přesně tak akorát dlouhé.

Opravdu mile mne překvapily ilustrace pana Jiřího Kahouna. Označila bych je přívlastkem „roztomilé“. Zaplňují v obou knížkách jednotlivé stránky a stávají se nedílnou součástí textu. Přesně tak, jak to má v autorské knížce být. Dohromady vše vytváří půvabný celek, na němž má svůj velký podíl i grafický úpravce Vladimír Vimr. Celkový dojem: pohodové knížky pro malé i větší čtenáře, tip pro společné čtení ve školách.

Jiří Kahoun (*1942) je autorem mnoha knížek pro děti. Po maturitě na Střední průmyslové škole pro umělecké zpracování kovů a kamenů v Turnově a vojenské službě prošel řadou zaměstnání: byl traktoristou, aranžérem, kameníkem, výtvarníkem, pálil dřevěné uhlí, pracoval jako stavební dělník i technický redaktor. Obrázky beze slov uveřejňoval v různých novinách a časopisech: Ahoj, Československý loutkář, Československá fotografie, Dikobraz, Květy, Mateřídouška, MF Dnes, Obrana lidu, Pionýr, Repertoár malé scény, Rudé právo, Svobodné slovo, Týdeník Čs. televize, Vlasta, Voják. Podílel se na společných výstavách berounských výtvarníků a měl několik výstav samostatných. Město Beroun vydalo reprodukce jeho kreseb jako pohlednice, ilustroval dvě své knihy. Podle jeho námětů a scénářů byly natočeny televizní večerníčkové seriály patřící k rodinnému stříbru českotelevizního archivu.

Knížkový pejsek a Kamarádi v kožíšku

Jiří Kahoun

Knižní klub 2012

Jana Semelková

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu