Share

 

 

V poslední době se v médiích objevují tvrzení popírající podstatu povinného očkování, hovoří dokonce o jeho škodlivosti. Ministerstvo zdravotnictví tedy považuje za podstatné tyto nepodložené a často velmi hrubě zkreslené informace uvést na pravou míru.

Česká republika se řadí mezi světovou špičku v oblasti proočkovanosti populace. Díky tomu se u nás již několik desítek let neobjevují nebezpečné a život ohrožující nemoci. Tento stav ovšem není neměnný. Dokazují to mj. příklady z řady evropských zemí. Snížení úrovně tzv. kolektivní imunity, která je důsledkem vysoké míry proočkovanosti v populaci, s sebou může přinášet infekce, které jsou považovány laickou veřejností za vymýcené. Jako příklad z posledních let může posloužit sousední Německo, kde propukla v roce 2009 epidemie spalniček, při níž onemocnělo 1 200 dětí. V té době přitom bylo u našeho souseda proti této nemoci očkováno 91 % lidí, tedy bezpochyby velká (ovšem nikoli dostačující) část populace. Před dvěma lety se s mnohem rozsáhlejší epidemií spalniček potýkala také Francie. Zde při velmi obdobné proočkovanosti populace onemocnělo touto chorobou 10 000 lidí, dva z pacientů nemoci podlehli. Tyto příklady snad dostatečně dokazují fakt, že očkování má smysl a že riziko nákazy nemocí, o nichž si myslíme, že se vyskytují už jen na stránkách učebnic, stále trvá.

Lékařská věda dnes nezná modernější a účinnější nástroj proti nebezpečným nemocem, než je očkování. Jedná se navíc o nástroj bezpečný. Vakcíny jsou podrobovány mnohem přísnějším kontrolám, než jaké probíhaly v době našich rodičů. Než se vakcína dostane na trh, je prověřována hned ve třech fázích klinického hodnocení, a to jak na evropské, tak i světové úrovni. Všechny nežádoucí účinky, tedy i ty v zanedbatelné pravděpodobnosti výskytu, jsou plně prezentovány. Rozhodně se musím ohradit vůči tvrzení, že by o těchto skutečnostech nebyla informována lékařská veřejnost. Ta si nakonec výčet vedlejších účinků může přečíst na příbalovém letáku stejně jako veřejnost laická. Účinky jsou to v naprosté většině případů velmi mírné a krátkodobé – jedná se například o zarudnutí či bolest v místě vpichu, očkovaný může případně dostat horečku. Každý lékař také pochopitelně vyhodnocuje aktuální zdravotní stav pacienta a očkování odkládá v případech, kdy není vhodné (například při akutním horečnatém onemocnění). Naopak lehké nachlazení či mírné projevy sezonní alergie nejsou překážkou.

Z kategorie mýtů jsou pak tvrzení o poškozeních organismu, která by měla být způsobena přítomností hliníku v očkovacích vakcínách. Zastánci těchto dezinformací pravděpodobně vychází z mylné studie britského lékaře Andrewa Wakefielda z roku 1998. Tento lékař, který vinil některé vakcíny z vyvolání autismu, byl mimochodem kvůli svému pochybení vyřazen z registru lékařů ve Velké Británii. Nic na tom  nemění fakt, že po očkování může dojít k nežádoucí reakci a jsou případy uznaných odškodnění. Žádná léčivý přípravek, tedy ani vakcína není 100 % bezpečný. Na druhé straně existují obecně uznávané a vědecky doložené studie, které nenašly důkaz, že by hlinité soli ve vakcínách způsobovaly nějaké závažné nebo dlouhotrvající reakce. Ve vakcínách jich je dnes čtyřikrát méně, než se užívalo dříve, například v době očkování rodičů dnešních dětí. Použitá sůl je navíc ve vodě nerozpustná, jen část proniká do krve a je po té postupně odbourávána a vylučována.

Odmítání očkování je popírání smyslu předcházení vzniku nemoci a spoléhání se na mírný průběh nebo zázračnou léčbu. Jak již bylo řečeno v úvodu, v zemích, kde proočkovanost klesla, se již téměř vymýcené nemoci začaly znovu objevovat. Některé z nich, jako například spalničky a s nimi spojená pneumonie či encefalitida,  ohrožují životy. Naprosto bez nadsázky lze tedy říci, že očkováním chráníme životy svých dětí i životy své. Očkování dokáže ochránit malé děti před nemocemi, se kterými by jejich imunitní systém ještě neuměl bojovat. Jedná se o tak účinný nástroj, že některé vakcíny ochrání až 99 osob ze 100. Pokud bychom od očkování upouštěli, nepovede to k ničemu dobrému. Našim dětem tím život kvalitnějším neučiníme, naopak je vystavíme riziku, že se v budoucnu budou potýkat s chorobami velmi závažnými.

Profesor Roman Chlíbek,

vedoucí katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany 

TZ Ministerstvo zdravotnictví

Nejnovější příspěvky na webu:

Enneagram: Devět typů osobnosti jako na dlani, v hloubce vaší duše

Enneagram: Devět typů osobnosti jako na dlani, v hloubce vaší duše

17. Září 2017

Tak se rovnou přiznám, že jsem Individualista. Je to docela průšvih. Test enneagramu popisuje devět typů osobností, struktur duše a především hlubokých vnitřních motivů k jednání, prožívání a do jisté míry i k uchovávání vzpomínek. Navenek tyhle typy zní celkem nevinně (Perfekcionista,  Pomocník, Vítěz, Individualista, Pozorovatel, Loajální skeptik, Požitkář, Bojovník, Usmiřovatel). Tak co si vyberete, takhle narychlo? Struktura osobnosti člověka je složitá. Donedávna jsem si myslela, že mnohé osvětlí astrologické charakteristiky a kousek psychologie k tomu. Jenže tohle zcela předčilo má očekávání. Devět typů osobnosti je tady rozebráno s takovou pečlivostí, navíc rozvětvenou ještě tím, že v mnohých situacích se náš profil může nahýbat do jiného

Laureátkou Literární ceny Knižního klubu 2017 je Anna Vovsová

Laureátkou Literární ceny Knižního klubu 2017 je Anna Vovsová

7. Září 2017

Literární cena Knižního klubu, realizovaná společností Euromedia Group, a.s. (EMG), je v mnoha ohledech jedinečná. Nezaměřuje se na již publikované práce, jak bývá obvyklé, ale vybrané původní rukopisy proměňuje v knihy, dlouhodobě podporuje domácí tvůrce a rozvoj kvalitní české literatury. Literární cena Knižního klubu od roku 1995 otevírá tuzemským talentovaným autorům cestu do světa profesionálních spisovatelů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy – letos ji získala Anna Vovsová s románem Ladič. Vítězné dílo 22. ročníku Literární ceny Knižního klubu bylo oficiálně vyhlášeno v rámci slavnostního ceremoniálu 5. září v pražském

  1. Roman says:

    Možná dokáže očkování vyřešit mnoho zdravotních problémů, avšak je kolem něj příliš mnoho otazníků. Doposud nebylo uspokojivě vyřešeno mnoho otázek ohledně propojení farmafirem s ministerskými úředníky. Zdravotní pojištění zdá se být jen další daní a se skutečným zdravím nemá mnoho společného. Za těchto okolností lze chápat názory všech, kteří bojují proti povinnému očkování a tresty za jeho sabotování. A úplně se zapomíná na zdravotní vliv složení potravin. Příliš mnoho chemie, příliš mnoho nemocí.

  2. Pavlína says:

    Panu profesorovi Chlíbkovi bych doporučila další studium a ne jen otrocké omílání nesmyslů, které se naučil na fakultě. Nebo si vezmete na svědomí další úmrtí či nenávratná poškození kojenců?????? Jak můžete tak LHÁT že očkování je BEZPEČNÉ když ZABÍJÍ????????

Comments are closed.