Share

Díky knížce Jiřího Holuba Jak se zbavit Mstivý Soni jsem poznala výtvarníka Juraje Martišku. Jeho ilustrace mne okouzlily a měla jsem radost, když kývl, že rozverný Holubův text bude ilustrovat. Tak jsem se dostala ke knize Krajinka s Koníkom. Tu totiž ozdobil slovenský výtvarník svými obrázky také. Snový příběh z cirkusového prostředí napsala Marta Šurinová. Zavede nás do místa, které bychom na mapě hledali marně. Městečko, kam rok co rok přijíždí cirkus se starým klaunem a malým koníkem je totiž smyšlené, je odrazem dětského pokojíku autorčiny duše, jak sama prozrazuje na obálce knihy.

Cirkusové prostředí přináší příběhu veselost i nostalgii. Poznáme starého klauna a malého koníka. Koník by rád zůstal hříbětem, jako kdysi klaun chtěl napořád zůstat dítětem. Jenže to nejde. Jednoho dne každý z nás musí opustit dětské střevíce, musí se začít rozhodovat a chovat dospěle. To však nikomu nebrání, aby si zachoval dětskou duši a radostný pohled na svět.

Klaun a koník jsou nerozluční kamarádi. Jejich příběhy jdou vedle sebe, rozdělují se a zase splétají. Přidruží se k nim malé děvčátko, které touží být krasojezdkyní. Důležitá je i stará hruška, která se na všechny události v městečku dívá s patřičným nadhledem svého věku a založení a v pokorné úctě k životu.

Komorní příběh má jasnou paralelu s osudy mnoha dětí v současných rodinách, kdy jejich rodiče nejsou spokojení s výkony vlastních potomků. Děti pak prožívají trauma, že jejich rodiče se za ně stydí a nevědí si mnohdy se situací rady. Také malý koník prožívá velké trauma – jeho otec, cirkusový hřebec, zná jen výkony a slávu, láska a porozumění jsou mu fuk. Za svého syna se stydí. Proto se koník bojí dospět, proto by nejraději zůstal pod ochranou hřívou své maminky, která mu šeptá laskavá slůvka konejšení.

Krajinka s koníkom je oslavou života a krásného vztahu živých i zdánlivě neživých bytostí.

Ilustrátorem snového příběhu se stal Juraj Martiška, který přizval ke spolupráci svou dceru Maximku. Proto jsem se Juraje zeptala:  Jaké to je, tvořit obrázky s vlastním potomkem? Nehádali jste se nad nimi? Dcérka Maximka mala v tom čase 7 rokov, takže hádať sme sa nemohli. Dlho som váhal, či mám ten podnet od vydavateľa vziať vážne, alebo sa tomu vyhnúť. Napokon som sa rozhodol, myslím si, že správne. Bola to skúsenoť, při ktorej som si uvedomil, že aj keď deti niečo baví, ich proporcia času je úplne iná. Navyše Maximka mala prirodzený strach z toho, či sa jej obrázky podaria a ja či nebudem nešťastný… To bolo dosť ťažké zvládnuť. Totiž, niektoré obrázky som začal ja a ona v nich pokračovala – tých sa bála najviac. Samozrejme,  ilustrovanie jej trvalo omnoho dlhšie jako mne. Ja som mal obrázok za 1–2 dni hotový, ten na ktorom pracovala ona, trval niekedy 7 dní. Veľa času som trávil tým, že som ju upokojoval a presviedčal, aby sa nebála… Zopakoval by sis obdobnou spolupráci? Samozrejme… neskôr som sa snažil „zmanipulovať“ svojho pubertálneho syna, ale to sa mi už tak dobře nepodarilo…

Snový text tak doplnilo originální výtvarné zpracování. Také proto byla kniha Krajinka s koníkom oceněná Čestnou listinou IBBY 2012 za kvalitní ilustrace.

Co dodat na závěr? Je dobře, že vznikají texty, které jen neútočí, nekřičí, nevolají po pomstě, je dobré, že vznikají pohádkové příběhy, v nichž kamarádství, rodičovská láska a pocit bezpečí hraje důležitou roli. Budou-li děti s rodiči číst takové příběhy, věřím, že se slovo morálka stane opět hodnotou a ne jenom deklarativním pojmem, jímž se kdekdo dnes ohání, aniž by se sám podle skutečných zásad morálky kdy chtěl chovat.

Marta Šurinová: Krajinka s koníkom

Ilustrace: Juraj Martiška a Maximka Martišková

Nakladatelství Perfekt, 2010

Zdroj foto: s laskavým svolením nakladatelství ofoceno Janou Semelkovou

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu