Share

Když už nevím, co bych uvařila k obědu a nemám moc času na přípravu, sáhnu po tomto osvědčeném receptu, který vařila už moje maminka a – s malou obměnou – i moje babička. Chutná dospělým i dětem a hodí se k němu téměř jakákoliv příloha – rýže, brambory nebo knedlík, takže z toho pokaždé můžete mít tak trochu jiné jídlo.

 

Polabská plec

Ingredience:

1 / 2 – 3 / 4 kg vepřové plece

1 cibule

1 balení mražené směsi mrkev + hrášek + kukuřice

sůl, drcený kmín, příp. pepř

olej

hladká mouka

Postup:

Na oleji zpěníme cibulku, přidáme maso nakrájené na kostky a orestujeme. Osolíme, okmínujeme, případně opepříme (dětem pepř vynecháme a solíme jen mírně nebo vůbec). Podlijeme horkou vodou a dusíme téměř doměkka. Vsypeme mraženou zeleninovou směs, přivedeme k varu a vlijeme trochu vody, do které jsme rozmíchali lžíci hladké mouky. Povaříme ještě 10 až 15 minut, aby bylo maso měkké a mouka dobře provařená.

Nejnovější příspěvky na webu:

Eva Hölzelová: Arina

Eva Hölzelová: Arina

19. Listopad 2017

Je to pohádka? Nebo mýtický příběh? V roli čtenáře budete často tápat, až se nakonec rozhodnete tuhle věc neřešit a ponoříte se do svěžího příběhu odloženého znetvořeného chlapečka Adama, který vyrostl u lesních žen, moudrých a spravedlivých. Převzal od nich jejich moudrost, a přidal mužnou odvahu. Jednoho se musel vydat do světa, protože tak už to bývá. Aby nebyl sám, přidala se k němu i moudrá, lehce svérázná a někdy i prostořeká vlčice Arina. Lidské království ovládla pavoučí královna Arachnita a nepěknou kletbu uvrhla na členy královské rodiny. Dalo by se říct, že jedna pohroma stíhá další a ani s příchodem Adama to není

Lenka Sobotová: Suchý konce

Lenka Sobotová: Suchý konce

19. Listopad 2017

Duševní samomluvy a suchý konce. Někdy máme chuť se začíst do něčeho, co je obyčejné i neobyčejné, zároveň tím, jak to proniká do nitra duše, jak nás to osvobozuje od vlastních myšlenek, protože zjistíme, že jiní lidé mají někdy v hlavě úplně to samé. „Všechno je na korbě, náklaďák naložený do výšky vypadá jako nějaký pojízdný strašidelný hrad z pouti. Druhé auto řízené pobočníkem a naložené sutí včetně dubových parket už odjelo ke sběrnému dvoru.  „A co vy? Přece vás tu nenecháme…“ zarazí se šéf při pohledu na paní domu, bezprizornou postavu s kabelkou přitisknutou k hrudi, nerozhodně stojící na verandě, kterou profukuje vítr, až to

 

Dobrou chuť!