Share

Spisovatel a filozof Jostein Gaarder dokáže snad každou svou knížkou překvapit. V každé nám poodhaluje kousek světa z takového úhlu pohledu, že je nám podivné, jak to, že jsme se dívali dosud jinak. Výtečně zprostředkovává filozofická témata malým i velkým. Jeho Sofiin svět je pro mnohého z nás snad nejsrozumitelnější „učebnicí“ filozofie všech dob.

Jeho nová knížka To je otázka, která vyšla začátkem roku v Albatrosu, se hrdě a srdnatě zařadila po bok všem předchozím. Opět se v ní pustíme na vzrušující procházku světem filozofie. Knížka pro malé a velké přináší prostřednictvím snových ilustrací, které vytvořil Akin Düzakin, příběh, který si vyprávíme sami, vlastními slovy. Abychom cestou nezabloudili, pomáhá nám Gaarder zvídavými otázkami. Otázkami, které si položil nejeden kluk, dotazy, které trápí nejednu holku. Přesně tak jsou také koncipovány. Jsou jakýmisi ukazateli, turistickými značkami, navigací udávající nám směr kudy jít.

Odkud se vzal svět? Bylo tu něco odjakživa? Anebo všechno vzniklo z ničeho?

Hned první otázky nás vtáhnou do zajímavé debaty. Jistě každý z nás o světě přemýšlel, hledal zde své místo. Ale kde najít odpovědi? V dnešní době, kdy jsme se téměř všichni izolovali u monitorů počítačů a komunikujeme s ostatními přes e-maily a sms zprávy, se nemáme koho ptát, s kým probírat tak důležité otázky o světě kolem. Proto se Jostein Gaarder stal jakýmsi vyhledavačem. Nabízí cesty k odpovědím, pobízí nás, abychom našli někoho dalšího, zkušenějšího, kdo nám poradí, jak odpovědět. Tím nás vytrhává z virtuálního světa, vsazuje nás do reality a učí komunikovat slovy. Tak alespoň vnímám jeho novinku já.

Potřebuji k tomu, abych byl šťastný, hodně věcí?

Je určena dětem, ale bez pomoci zkušenějších si s ní malí čtenáři neporadí. Musíte s nimi hledat odpovědi a trasy. Můžete je nalézt a jistojistě také najdete rozpravou nad působivými ilustracemi, které nás navedou kýženým směrem.

Hlavními hrdiny vyprávění v obrazech jsou malý chlapec a bílý pes, kteří jdou světem a poznávají nepoznané. Zajímá je všechno – vesmír s hvězdami, stromy, domy, život v nich, lidé, ale i vzpomínky a smrt. Najdou vše, co hledají? Tak to už je na nás – pokud my sami nedokážeme najít vhodná slova, významy, pak zabloudí nejen hrdinové, ale i my.

Co je čas? Je to, co se stalo, nenávratně pryč?

Ilustrace s otázkami tvoří pár – pár, který spolu komunikuje, pár, který nemůže být rozdělen. Otázky vybízejí k přemýšlení a ilustrace na ně odpovídají – v náznacích.   A je na každém z nás, co v obrázcích vyčte, jaké poučení si z nich odnese. Všichni dokážeme vyprávět onen příběh jen podle vlastních znalostí a nabytých zkušeností. A kde odpověď na zvídavý autorův dotaz neznáme, musíme se ptát. Koho? Přeci zkušenějších, moudřejších, těch, co prožili o kousek víc, než my sami.

Jana Semelková

Jostein Gaarder: To je otázka. Ilustrace Akin Düzakin

Zdroj foto: Albatros

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu