Share

foto: BNH - české centrum v NY

Jsme malým národem. Bezpochyby to není potřeba vysvětlovat. Dnes v našem pásmu „vládne“ obchodnímu světu angličtina. A jako bych už za zády slyšela ironické poznámky mých francouzských přátel o větším významu francouzštiny. Ještěže jsou taková veselá kopa. Francouzština je bezesporu skvostná, ale musí v Česku hodně bojovat o větší míru zviditelnění.

Podle počtu mluvčích nejrozšířenějšími světovými jazyky jako mateřské řeči jsou samozřejmě čínština, španělština a angličtina je až na třetím místě. Daleko v popředí před námi jsou mnohé jazyky, kterými bychom neuměli ani pozdravit: hindština, bengálština, javánština a jiné. Těžko s tím něco uděláme, ani extrémní porodnost by nás na řadu století nejspíš nezachránila.

Ale naše řeč je krásná… Všechny jazyky jsou nádherné. Když nahlédnete pod pokličku a začnete číst texty v originálech, zjistíte, jak jsou překlady „ploché“. Seberou originálu „cosi“ niterného, co je prostě nepřeložitelné.

Při bloumání po babylonským New Yorkem máte relativní šanci, že přesto na češtinu narazíte. Třeba náhodou. A třeba půjdete cíleně do Bohemian National Hall.

Historicky pro NY nejsou Češi neznámou skupinou. První větší vlny českých emigrantů přijížděly na konci 19. století k přístavu poblíž dnešní sochy Svobody. Zpočátku považovali New York jen za křižovatku před dalším cestováním narozdíl od Italů a Irů, kteří se v NY usazovali natrvalo.

V roce 1867 bylo v New Yorku asi „jen“ 1500 českých usedlíků.

Avšak tím „nejprvnějším“ českým přistěhovalcem byl Augustin Heřman (1621-1686), který se usadil v té době ještě v Novém Amsterdamu. Jako úspěšný obchodník a podnikatel byl zvolen předsedou městské rady. Historicky zajímavý je i Frederick Philipse (1626-1702), nejspíš potomek české šlechtické rodiny Tchynských, která musela odejít z Čech po Bílé Hoře. Byl popisovaný jako nejbohatší muž holandské kolonie.

Do NY připlouvali v 18. století desítky Čechů, většinou z náboženských důvodů.

Z pozdější newyorské vlny známe „amerického Beethovena“

Jak se přezdívalo českému skladateli Anthony Philipu Heinrichovi (1781-1861). Pětimilionové dolarové dědictví po sobě zanechal kožešník, pražský rodák František Vlasák. V 1848 připlulo 39 vojenských dezertérů 35. plzeňského regimentu, z nichž nejznámějším byl Tůma, zvaný „český Kolumbus„. V dopisech adresovaných domů do Prahy se chlubil, že v NY vlastní české kasino. Později z jiné vlny si Vojta Náprstek otevřel ve Wisconsinu knihkupectví a vydával české noviny. A jeho vrstevník František Korbel založil rozsáhlé vinice, odkud pochází populární americké šampaňské značky Korbel. Postupně přicházelo stále větší množství emigrantů a zakládali se krajanské spolky a hospody. Známá byla česká čtvrť na východní straně Manhattanu mezi 70. a 72. ulicí, která ale dnes už neexistuje. Stojí zde sídliště a mrakodrapy.

foto: pixmac

Ale Češi z NY nevymizeli. Jezdíme tam za prací, za studiem, za zkušenostmi.

Pro místní může být čeština zajímavým exotickým kořením.

Populární je zde Česká národní budova (BNH), která byla původně centrem pro české a slovenské imigranty. Nachází se na východní straně Manhattanu, konají se zde různé akce, obchodní jednání, společenské a kulturní pořady atd. V prostorách je dostupná knihovna a jazykové kurzy češtiny.

Zeptala jsem se ohledně jazykových kurzů Markéty Tessier Novákové, Communication & Office Manager v Českém centru v NY.

redakce: „Kdo navštěvuje Vaše jazykové kurzy? Jsou to děti emigrantů nebo běžní Američané?“

MTN: „Děkujeme za kontaktování Czech Center New York. Ano, České centrum nabízí výuku českého jazyky pro cizince. Kurzy pořádáme poslední dva roky s velkým úspěchem. Děti naše kurzy nenavštěvují, protože se většinou nabízí ve večerních hodinách nebo o sobotách. Z větší části jsou to potomci česky mluvících imigrantů nebo manželé či manželky českých krajanů.“

redakce: „Mají studenti možnost využít češtinu třeba i profesně? Nebo slouží jen pro komunikaci v rodině či v nějaké imigrantské skupině?“

MTN: „Ze studentů, které máme (v zimním kurzu celkem 22 studentů různých úrovní), tuším, že profesně využívá češtinu jen asi jeden až dva. Jsou to operní zpěváci.“

redakce: „Děkuji za Váš čas.“

Naskytne-li se vám příležitost navštívit New York, což takhle popovídat si svou mateřštinou na téměř domácí půdě? Kontakty na BNH jsou zde

 

 

foto legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz