Share

Jako dítě jsem si často hrávala s různými vystřihovánkami z ábíčka a lepila své vlastní papírové domy, hrady a zámky. Z papíru se však dají postavit i normální domy k bydlení. Může se to zdát na první pohled jako šílený nápad, ale má to i své výhody. Levného stavebního materiálu je totiž všude dostatek.

Dům z novin je dnes lákavou turistickou atrakcí

Zřejmě jedním z nejstarších papírových domů na světě je stavba v Massachusetts, do které se v roce 1922 pustil švédský přistěhovalec a vynálezce Elise Stenman. Kostra domu, podlaha a střecha jsou ze dřeva, zdi však z novinového papíru. Stejně jako veškerý nábytek. Aby materiál držel po hromadě, použil Stenman lepidlo z mouky, vody a slupek od jablek, listy papíru omotal ještě drátem.

V jeho době byla cena novinového papíru vcelku vysoká. Nakonec se však stal dům i s veškerým papírovým vybavením vlastně nízkonákladovou stavbou. Většinu novin mu totiž poskytli jeho přátelé. Dům dokončil v roce 1924 a do roku 1930 mu sloužil jako jeho letní byt. Dokonce zde zavedl elektřinu a vodu! Můžete si prohlédnout jeho oficiální stránky zde.

Papírový domeček nejen pro bezdomovce

Stenmanův papírový dům dnes slouží už jen jako turistická atrakce. Jsou ale domy z papíru, ve kterých se dá bydlet. Jejich výhodou je, že se dají rychle postavit, materiálu je dostatek a je levný. Hodí se tak pro budování provizorních obydlí.

Švýcar Gerd Niemoeller si nechal patentovat obytný dům z desek z tvrzeného papíru. Nenáročná ekologická stavba lidi natolik nadchnula, že nemá o zakázky nouzi. Postaveno bylo již přes 2000 domů v Nigerii, staví se v Angole a Zimbabwe a zájem je stále obrovský. V rámci společnosti Wall AG jsou vyráběny tyto šetrné domy v přepočtu asi za 5000 dolarů (což je něco málo přes sto tisíc korun).

Tento papírový dům může být krásnou s okolní přírodou sounáležející chatičkou nebo také šetrnou budovou, která může pomoci v bydlení pro bezdomovce či v chudších oblastech třetího světa. Je rozhodně hezčí a luxusnější než mnoho slumů třeba v Jihoafrické republice.

Není ale zase nijak veliký, jen o výměře 36 metrů čtverečních.

Nicméně tomuto skromnějšímu komfortnímu domečku nechybí základní sociální vybavení jako toaleta, koupelna se sprchou, a dále samozřejmě i ostatní prostory (obývací pokoj, kuchyň, veranda atd.). Součástí jsou palandy, police, stůl a lavičky.

Papírový mistr z Japonska

Papírový kostel v Japonsku

Známý japonský architekt Shigeru Ban si všiml dobrých konstrukčních vlastností papírových rour. Ty se běžně používají například pro navíjení textilních látek nebo koberců. Materiál pevný, levný a  snadno dostupný po celém světě.

Stavby z papírových trub jsou velmi praktické hlavně při humanitární pomoci. Ukázalo se to například ve Rwandě v roce 1994. OSN tehdy dodala na stavbu provizorních přístřeší pro uprchlíky hliníkové trubky. Bylo to trochu drahé a navíc tamní lidé hliník vzápětí rozprodali. Právě stavbou papírových domů se naštěstí zabránilo kácení okolních lesů.

Shigeru Ban postavil z recyklovaného papíru jednoduché stavby také pro oběti katastrofy v Ahmedabadu v Indii či v Kobe v Japonsku.

Jen tak mimochodem s papírovými trubkami začal pracovat už v roce 1986! Po více jak čtvrt století je toto téma čím dál více aktuálnější a obecně se rozvíjí v podobném duchu i v jiných částech světa.

Papírové experimentování uprostřed džungle

Jiný dům vznikl v daleké Kolumbii. Manželé Jimenezovi si tu ze 700 kilogramů papíru postavili své vlastní ekologické sídlo. Ani jeden z nich nebyl architekt, dokonce ani neměli žádnou předchozí zkušenost se stavbou domu, jen materiál a nadšení.

Papír rozmixovali spolu s cementem a pískem a doslova jej „naplácali“ na konstrukci geodetické kopule. Navzdory silným obdobím dešťů, dům stojí a nerozmočil se.

Spotřebiče jsou napájené solární elektřinou, popřípadě domácím pohonem (jako například pračka, která pere leda, když zaberete vlastní silou do šlapacích pedálů). Ačkoliv vzhled domku vám možná připomene jakousi mimozemskou stavbu, je třeba uznat, že to nádherné zalesněné prostředí kolem je bezpochyby k nezaplacení.

Dům z krabic od mléka?

Foto: Flexibuild, Bungalov o rozloze 86 m2

Stavět se dá skutečně z ledasčeho, ale ne v ledačems bychom chtěli bydlet. V igelitovém domě alias v klasickém „fóliovníku“ byste nejspíš nechtěli trávit svůj volný čas. Dnes již existují mrakodrapy ze dřeva nebo naopak mosty z recyklovaného plastu, které vydrží i tíhu přes 40 tun.

Ale co takhle „domeček“ z použitých krabic od mléka či džusů? Jistě třídíte odpad a napadlo vás, co se všemi těmi krabicemi? Na co všechno by se daly využít? V Česku se odpadní tetrapak buď využije v papírnách nebo při výrobě stavebních a izolačních desek. V papírnách se obaly rozmixují ve vodní lázni a využijí se pouze kvalitní papírová vlákna. Zbylý materiál (polyetylén, hliník) se dále spotřebuje k výrobě nových výrobků nebo jako palivo. V případě výroby stavebních a izolačních desek se musí tetrapak nejprve rozdrtit, vyprat, usušit a po té se při teplotě zhruba 200 stupňů Celsia lisuje na desky o požadované tloušťce.

A co takhle dům z tetrapaku? Vyjde o třetinu levněji než klasický z cihel. Když zavítáte do Smečna u Slaného, jeden takový hezký kartonový domek tam naleznete. Na první pohled byste ho od běžného domu vůbec nerozeznali. První tetrapakový dům byl postaven už v roce 2007. Montuje se z dobře tvarovatelných, tepelně izolačních a vlhku odolných kartonových desek o tloušťce do dvou centimetrů a zajišťuje veškerý komfort a životnost 80 let.

V Česku bylo postaveno podobných domů ze stejného materiálu již několik desítek. V nabídce jsou i menší bungalov, k jejichž stavbě je potřeba na 16 000 použitých obalů.

Odpad nebo ekologický materiál?

Všichni víme, že příroda je každodenně zatěžována a dušena nejen našimi odpadky. Přitom mnoho takových surovin lze využít k dalšímu zpracování. Ano, to víme, přece třídíme odpad. Že však nakonec odpadky nemusí být na první pohled odpudivou zapáchající hromadou, ale také krásným a ekologickým domovem, nás možná místy může i překvapit. Sem tam jste si jistě všimli v tisku o nejednom papírovém domečku, je však dobré si uvědomit, že tyto stavby by nemusely být v budoucnu tak „výjimečné“. Domy z ekologicky šetrných materiálů mají určitě svou budoucnost.