Share

Vesna Tvrtković, Idioti 21. století. Nakladatelství JaS, 2012.

Nastal čas vrhnout se na komplikovanější případy. Změnit Idioty. Přivábit je, psychologicky je ovládnout a dělat si s nimi, cokoliv se mi zachce. A mně se zachtělo, aby už nebyli Idioti.
Kdo jsou ti Idioti?
Žijící knížata Myškinové, Myškinové z masa a kosti, celá řada existujících Dostojevského postav.
Tento druh idiotství je nemoc, kterou nechce nikdo léčit, protože společnost se bez Myškinů neobejde. Je totiž velikou výhodou mít alespoň jednoho Idiota po ruce, na něho se dá vždy spolehnout,  přitom sám nikdy moc nevyžaduje. Moji Idioti nejsou slabomyslní, jen jsou, řekněme tak trochu jiní, a proto, abych je odlišil, budu je vždy uvádět velkým písmenem na začátku.
Sám jsem se uzdravil už dávno, a tak si trochu pohraju se znalostmi, které jsem získal, a zkusím vyléčit pár dalších. (…)

Možná si říkáte: není snaha pomáhat Idiotům z jejich idiotství čirý idiotizmus? (11-13)

Jak ale hodně chce Miki čili „Mikuláš“ „zachraňovat“? Vždyť je to jenom sobecká hra, v níž právě prahne po tom, aby tahal za provázky, užíval si role manipulátora a zakoušel hranice, co vše si lze dovolit. Co vše mu Idioti odpustí? Je povýšenecký, egoistický a povrchní a z této pozice se dívá na svět, jsa přesvědčen že rozumí životu, že ho ovládá, a z principu pohrdá Idioty jako rovnocennými partnery. Ale kdo je tu nakonec tím nedospělým hlupákem, nešťastným sólistou, idiotem?

Je „ztuhlý“, vystresovaný, má noční můry a nepříliš vstřícný vnitřní postoj k rodičům. Nevidí to, co je zřejmé, bojí se opravdových citů a zklamání, a tak je nazývá slaboštstvím.

Idiot je podle Mikiho chuďas, ten, který studuje, pracuje, může se rozdat a nemá za to patřičné finanční ohodnocení. Idiot je ten, který neumí z dané situace vytěžit co nejvíce. Idiot se nechá podvádět a naložit si na bedra víc úkolů, než by měl. Idiot otvírá své srdce a vedou ho upřímné city.

V jiné terminologii by mohl být Mikiho Idiot nazván třeba „naivkou“, „pitomým šťastlivcem“ nebo také „nosičem“. „Nosič“ dělá maximum, bere práci za ostatní, nechává si nakládat mazanými „kladeči“ více a více úkolů. Ale proč? Je to proto, že se chce druhým zavděčit? Že neumí říci ne? Že je to jistý druh vzrušení dokázat, na co všechno má? Že je v jeho povaze být otevřený, vlídný, vstřícný, zamilovaný do života a lidí? (Mimochodem, v Mikulášově šuplíku s deskami bych byla vedená jako vzorový příklad Idiota: zoufalý a přitom přešťastný „nosič“, kterému se ještě nezlomila páteř pod tíhou všeho, co si bere na svá bedra jen pro ten blažený pocit)

První pokusný králík je Sandra. Vidí v ní jen sexy kočku s pořádnou dávkou naivity. Její hodnoty mu připadají zbytečné – koho zajímá, jestli vyhyne nějaká panda nebo čáp? Sandra pracuje v nadaci na ochranu zvířat, hodně dře, málo vydělává, ale bohatství, to nejsou ty pravé hodnoty, po kterých by toužila.

Druhým ideálním výzkumným vzorkem mohl být třeba profesor z gymnázia, Alan Maurel, ale „převýchově“ zabránila asomatognozie. Šílený název pro šílenou nemoc. Či jeho lékařka, MUDr. Moravicová, která pracuje od rána do večera a nemocní ji mohou na mobilu zastihnout i uprostřed noci.

Úspěšně však Miki zařadil svého kamaráda z dětství, Daniela alias Dony. Dony měl podle Mikiho už jako kluk v sobě velký potenciál, ale je to prostě… Idiot. Miki mu ubližuje, ale Idiot to přece musí unést.

Kdy asi u tohoto malého Idiota nastane zlom? Kdy si ten človíček uvědomí, že se jeho život točí kolem ostatních, místo aby ho žil pro sebe? Co se bude muset stát, aby vyzrál? Mohl bych mu pomoct udělat krok od představ k realitě, postrčit ho vstříc nechtěnému poznání… (84)

Proč je tak krutý? Proč lže? Aby ubližoval, sledoval reakce, vše si hned napsal a vložil do desek? Jak dlouho vydrží být tím necyničtějším člověkem na světě? Možná to budou právě jeho Idioti, kteří mu otevřou oči. Ještěže jsou takoví, ještěže je tak špatným loutkařem. A nejspíš bude dobré stát se znovu Idiotem.

Miky není smyšlená hypotetická konstrukce, možná také znáte ze svého okolí krutého loutkaře, který si zahrává s vašimi city. Loutkařem se ale člověk nerodí. Člověka formují jeho zkušenosti, zážitky a schopnost s nimi pracovat. Jak hodně bolí rozchody a zklamání? Umíme se s tím vyrovnat, poučit se, dospět? Nebo naše zlomené srdce a potlačený hněv nás změní v nenávistného ne-Idiota?

Vesna Tvrtković pochází původně ze Sarajeva. Od roku 1992 bydlí v Praze. Je autorkou několika povídek, krátkých divadelních her, filmových scénářů a článků. V roce 2012 vydala sbírku povídek. Psychologická novela Idioti 21. století jsou její druhou samostatnou knihou.