Téma dne: kočka. Jsou kočky hloupější než psi?

Říká se, že kočky na rozdíl od psů jsou hloupé. Chovatel koček se okamžitě ohradí, že to není pravda. Co je vlastně inteligence? Je to to, co jsme schopni se naučit, nebo jak jsme ochotni plnit úkoly a rozkazy druhých?

Člověk samorost, který se odmítá zařadit do sociálního života, chodit na vysokou školu a do zaměstnání s pravidelnou dobou, by mohl být považovaný také za hloupějšího než ten, který řídí velkou firmu. Rozhovor s volnomyšlenkářem pak může být zarážející a zcela odvrátit předpojaté stereotypy. Je to skutečně o inteligenci nebo o přizpůsobivosti? O prioritách?

Vědci zjistili, že kočičí mozek má některé pozoruhodné schody s lidským. Mimo jiné, že koťata cítí emoce, které jsou stejné jako u lidí. Dokáží být šťastné, vzrušené, hravé, v depresi nebo pociťovat hněv. A své emoce umí také podle svého vyjadřovat. Je-li kočka nešťastná nebo rozčílená, dá to patřičně najevo. Od drobného škrábnutí a kousnutí vás ale může také čekat pomočené vámi oblíbené místo nebo ještě větší ostuda před návštěvou.

Kočka není hloupá a pokud ji naštvete, prostě to přeženete (a hranice jsou různé; vždyť co zvíře, to jiný charakter), najde si vaši oblíbenou věc a přinejmenším ji počůrá nebo znehodnotí. Budete mít mokrou postel, knihu nebo oblíbené oblečení. Ona ví, že k tomu tíhnete: všimla si toho a respektovala to, dokud jste ji nezklamali.

Pamatuji si na jeden příběh. Bydlela jsem před spousty lety v Praze s kocourem. Kocour se choval dost majetnicky, téměř jako by doma všemu šéfoval. Však tam neměl žádného konkurenta. Když jsem přišla domů, už u dveří mňoukal. Bylo to po intonační stránce takové řvaní, které by se dalo přeložit: „Bože, kde seš celou dobu?! Já tady tvrdnu, čekám a ty nikde!“ Vzápětí mi dal okamžitě najevo, že je potřeba vyměnit písek. „Přece do takového hnusu nebudu chodit!“ A po výměně, kdy mi stále obtáčel ležaté osmičky kolem mých nohou, bleskurychle skočil na stelivo a ulevil si. Skoro mi tím dával najevo, že celý den nečeká na nic jiného. Byť je mi jasné, že ten čas celý prospal. Naštěstí nebyl tak rozmazlený a přijímal jakoukoliv kočičí stravu, kterou jsem koupila. Jsou však mnohé domácí zhýčkané kočky, které vám nakouknou do misky, znechuceně natáhnou čumákem, kouknou na vás vyčítavě, jestli to jako myslíte vážně a dokonce někdy i vzpurně strčí do misky tlapkou, aby bylo zřejmé, že tohle teda ne. Nejspíš tyto byly vzorem pro animovaného Garfielda.

Nicméně, jednou jsem si „dovolila“ do svého bytu pozvat pánskou návštěvu. Kocour se z toho mohl zbláznit. Ježil se na chlapce, který mimochodem kočky nesnášel. Takže „ježení“ bylo oboustranné. A jelikož jsem se nemohla svému kocourovi věnovat tak, jako obvykle – neboť jsem hovořila s někým jiným, postavil se doprostřed obýváku, zabodl do nás oči, mňoukl a zanechal na koberci to největší „hovínko“, co jen z kočky může vylézt. Po té hrdě zvedl hlavu, opět mňoukl a důstojně odešel do jiné místnosti. Bylo zřejmé, co si o tom všem myslí. Necítil hanbu. Věděl, že se potřeba dělá jen na určité místo, ale tohle nebylo vykonání potřeby, tohle bylo jasné gesto.

Kočka se velmi snadno naučí chodit na lidský záchod. Mnoho toho asi nenaděláte, když ji budete nutit. Není tvor, který chce podléhat tréninku a nechat se omezovat, to je zřejmé. Ale ráda se učí nové věci a překonává překážky se svobodnou volbou. Vypozoruje, co a kam chodíte dělat, pokud tam s sebou kočku pustíte. Jednou vás možná vyděsí zvuk tekoucí tekutiny. Leknete se, že jste v koupelně zapomněli vypnout vodu. A ona zatím bude na míse stát kočka a ulevovat si. Po té se bude snažit tlapkou po sobě spláchnout. V našem případě bylo splachovadlo pro kočku nepraktické – nezamačkávalo se, nýbrž vytahovalo, tudíž to způsobovalo čtyřnožci značné vrásky. Tlapkou zápasila a zuřivě mňoukala, že nemůže dokončit vše, co se naučila.

Pokud tedy máte malou panelákovou toaletu, kde jsou permanentně zavřené dveře, vaše kočka se tento kousek nikdy nenaučí. Ale nedá ji to, pokud bude místnost přístupná. Stačí mít posuvné dveře mírně pootevřené.

Videa, kde kočky používají toalety, jsou na YouTube velmi oblíbená. Věřte, že toto se sama naučí každá kočka. Jen mít tu příležitost.

Kočka pochopí princip zavírání dveří a snadno si i otevře. Jedno z videí mi připomnělo historku z naší chalupy. Pořád jsme měli otevřené venkovní dveře. Kočka si chodila sem a tam, zavírání dveří už ji tolik netrápilo. A pak to naučila i našeho psa. Ten to měl ale mnohem snazší. Však je německý ovčák.

A skořápky s kočkou radši vůbec nehrajte. Prohrajete…