Share

Rakovina je onemocnění, jenž dostalo přídomek moderního strašáka. Navzdory faktu, že více lidí zemře na silnicích při dopravních nehodách, nebojíme se ulic ani aut. Bojíme se rakoviny.

Připojte se k nám na Facebook  Superrodina je na Facebooku

Možná proto, že rakovina má „svůj čas“, s níž žijeme, reflektujeme vlastní minulost, snažíme se přehodnotit přítomnost a slovo budoucnost má pro nás zcela jinou konotaci. A rakovina nás mění i vnějškově. To vše vnímá nemocný a také jeho okolí.
Tuto nemoc jistojistě nikdo nebere na lehkou váhu, nicméně rovněž také řada lidí ve snaze vyhrát boj na vlastní pěst postupuje někdy i rizikové metody samoléčby, které podle kritiků nemají prokazatelný dlouhodobý efekt.
Většinou různé alternativní způsoby samoléčby nejsou v jádru špatné – ba naopak! Posílí organismus a imunitu člověka. Pomáhá také nadšení nemocného, neboť právě upadnutí do skepse či trpké laxnosti je samo o sobě mnohdy předčasným loučením se se životem, který ještě není a ani nemusí být završen.

Je potřeba mít na mysli, že onkologičtí pacienti by měli svá rozhodnutí konzultovat vždy se svým lékařem.

Mohlo by vás zajímat:
Zásadité potraviny nejsou 100% prevencí před rakovinou. Bezpochyby jsou však značně důležité pro vyvážený organismus.

K jedněm z alternativních přístupů patří Breussova dieta, která nese název po Rudolfu Breussovi, rakouském přírodním léčiteli. Nikdy nestudoval lékařství, jeho původním oborem byla elektřina, nicméně jeho metoda „vyhladovění nádoru“ se stala již před mnoha lety značně populární a na druhou stranu z lékařského pohledu rozporuplná.
Mnoha lidem prý pomohla, mnoho dalších prý zažilo zklamání. Každý člověk je jiný.

Breussova dieta spočívá v pití šťáv po dobu šesti týdnů, a to z těchto ingrediencí:

300 g červené řepy
100 g mrkve
100 g celere
30 g černé ředkve
1 velmi malá brambora

Zeleninovou šťávu smí pacient pít při pocitu hladu, ne však více jak půl litru denně, a k tomu smí ještě vybrané bylinkové čaje.
Pacient po celou dobu kúry nesmí pozřít žádnou potravinu v tuhém stavu. Podle Breusse právě tuhá strava je živitelkou nádorových buněk.
Do kúry nesmíte vstoupit bezhlavě, tělo je potřeba připravit na prudký nápor tekutin a ztrátu tuhé stravy, a proto je dobré několik dní předem pít k normálnímu jídlu přibližně čtvrt litru šťávy z výše popsaných ingrediencí.
Jakmile pacient začne s dietou přesně podle pravidel, musí si uvědomit, že se jedná o malé množství energetického příjmu na den, a proto šťávy pije pomalu a po částech. K tomu může vypít zhruba půl litru bylinkového čaje. Občas si může dát navíc šťávu z kvašeného zelí pro lepší vyměšování.

Po 42 dnech podle této metody nádor v pacientovi odumře a člověk může spokojeně dál žít spoustu let. Rudolf Breusse sám na sobě tuto kúru vyzkoušel, ztratil prý pár kilo, ale jinak se cítil naprosto svěží.

Přesné denní rozpisy Breusseovy diety se nachází: zde

Breusse však potvrzuje, že i po kůře došlo k úmrtí pacienta, nicméně jeho skon byl prý zapříčiněn pouze vlastní pacientovou vinou. „Ale stalo se také, že po aplikaci této kúry došlo k úmrtí nemocného. Důvodem smrti byla ovšem chyba po ukončení kúry. Pokud dojde k zapouzdření nádoru, a to je potvrzeno, nesmí se již pacient nikdy vrátit ke konzumaci masa a dalších potravin podporujících růst nádoru. Bude stejně výkonný a rovnocenný jako ostatní lidé a bude zdráv. Porušení této zásady vedlo v řadě případů právě ke zbytečné smrti,“ říká Breusse.

Bohužel Breusse svým klientům nařizoval držet pouze tuto dietu a nenavštěvovat svého onkologického lékaře, což je považováno ze stran kritiků za značně nezodpovědné.

Zakázáno je pochopitelně i kouření.

Lékaři upozorňují na to, že nelze myslet vážně, že nádor žije z tuhé stravy a vyřazením této složky zemře. Rakovinový nádor je samostatná jednotka v lidském těle, na němž však není závislá. Vezme si, co potřebuje, a hladověním bude poškozen méně než zdravé buňky.

Postavíme-li oba názory na misku vah, zjistíme, že stoprocentní jistoty nelze nabýt. Jako velké plus k Breussově dietě patří, že díky zásadotvorným zeleninovým šťávám a bylinkovým čajům se lidský organismus dokáže zbavit toxických látek, pročistit se, a to nejen tělo, ale i svou mysl. Pomůže to vaší váze a vaší pleti a hlavně vůli.

Nejsilnější překážkou k zvládnutí této diety je právě lidská vůle.

Představa 42 dní bez klasického jídla může být děsivá. Odvážlivci, kteří tuto dietu absolvovali, většinou potvrdí, že nejhorší byli první dva dny. Od třetího dne a někdy až pátého dne berete své dočasné nové stravovací návyky jako samozřejmost. Mění se tělo, vyměšování a mohou na vás padnout deprese, střídající se s eufórií.
Tuto dietu nesmí absolvovat diabetici.
Marcela Chadžijská, zastánkyně diety, která ji sama na svou kůži zkusila, o jejím průběhu a pocitech na sobě říká: „Každou chvíli mi volali i zvědaví klienti a přátelé, drželi mi palce a doslova to se mnou citově prožívali. Byl právě nov a tak jsem vesele ubývala na váze, každý den kilo, což bylo velice příjemné a povzbuzující zjištění. Kromě toho jsem začala dost krvácet, hned po čtrnácti dnech, přičemž se vyloučily cysty z vaječníků. Náročný byl i poslední týden. Takže první a poslední týden doporučuji těm, kteří nemají dostatečné zdravotnické vědomosti, prožít ve skupině nebo alespoň pod dozorem rozumného lékaře, který vám vysvětlí některé věci, jež se s vámi dějí… Při nedostatečném příjmu tekutin se může objevit dehydratace, nebo křeče, pokud nám chybí stopové prvky. Bolesti hlavy, zapáchající pocení, zácpa apod. … Někoho může od pokračování diety odradit i zjištění, že se jim třeba celý druhý týden nesnižuje váha. Ve třetím a čtvrtém týdnu pak šla váha zase dolů, ale už jen po dekagramech. V posledním týdnu se váha neměnila, jen se vizuálně doformovala postava. Teď je mi líto, že poté, co jsem začala jíst, musím počítat s příbytkem pěti kilogramů, a to i v případě, že budu jíst o hodně méně, než před zahájením diety.“ (Zdroj zde)