Share

Kde je chyba, že tolik tloustneme? Spolu s ekonomickým růstem si dopřáváme více pohodlí, máme plné lednice, jíme, nehýbeme se, přibíráme na váze. Toť teorie. Je to skutečně pravda?

Ačkoliv při pohledu na ekonomické křivky, recesi či dokonce hospodářskou krizi, na různé sociální škrty a zdražování má člověk pocit, že je nespravedlivé mluvit o lepším bydlu, které by se mělo odrážet na našich nevkusných faldíčkách. Ale upřímně – jak hodně jste měli plnou lednici před rokem 1989? Vezměme v potaz fakta: obchody byly poloprázdné, o víkendu zavřené a potraviny měly kratší dobu použitelnosti, takže je nebylo možné ve velkém množství doma uskladňovat. K tomu navíc neexistoval internet, lidé neseděli doma na chatu a online hrách, u filmů a videoklipů, v televizi byly jen dva programy a víme, jaká to byla plytká nabídka.

Já si hlavně pamatuji, že večer už většinou nebylo skoro do čeho kousnout, a že když sestra dostala chuť na sladké, chroupala na noc kostkový cukr. Zní to jak levný vtip, ale pravda je, že pokud jste nebyli v příbuzenském vztahu s řezníkem, někdo z rodiny nevařil ve školní jídelně nebo v hotelu, nepracovali jste v cukrárně, pak se tloustlo hůře než dneska.

Večer přijde mlsná a šup do ledničky. Většinou je z čeho vybírat.

Proč tloustneme?

Vynecháme-li nemoce, jejichž průvodním jevem je obezita, pak další skutečnosti jsou obecně známé. Zkuste ale dneska vstoupit do svého vlastního dne jako divák. Jako byste se na sebe a okolí objektivně dívali z povzdálí.

Ráno může být horečné – spěchá se, aby se stihl autobus, vlak, nebo jste si dopřáli luxusu pár minut navíc, protože dojíždíte autem do práce. Snídali jste? Mnohdy to odbude kafe, někde k tomu cigárko. Jste polospící a máte pocit, že i vaše tělo spí a potravu prostě nepřijme.

Nikdo neříká, že musíte se slepenýma očima, kdy při chůzi narážíte do čehokoliv a věci padají a dělají extrémní hluk, ještě s úsilím jíst. Ale jakmile dojedete do zaměstnání do hodiny po probuzení byste posnídat měli.

V některém zaměstnání to lze – týká se to většinou kanceláří. Nicméně lidé v klasickém průmyslovém provozu nebo ve službách mnohdy nemají tyto výhody. V provozu si s sebou navíc nemohou ani brát jídlo. Je však dobré si pamatovat, že jakmile už po ránu nedodáte základní energetické složky, vaše tělo je začne odebírat z vašich zásob. Nemáte pocit hladu, ale vaše tělo funguje. Někde čerpat musí. A je to šikovný hospodář: přefiltrovává energii z těla tak, aby další, kterou získá, lépe a násobněji uskladnil pro tyto krušná rána.

Jenže nejen rána tvoří den.

O co se ráno okrademe, to si později více naložíme a tělo více uloží a to je první krok k tloustnutí.

Za druhé – častým peklem v zaměstnání bývá, že celý den nemáte čas na jídlo, padne polední pauza, běžíte na oběd, nahrnete do sebe jídlo a už zpátky do provozu. V krátkém čase spořádáte do hladovějícího žaludku velké množství potravy. Máte pocit, že to bylo správně: už jste hlady „šilhali“. Jenže chyba.

Jak už bylo řečeno, tělo je velmi šikovný hospodář. Takže za to, že jste ho nechali předtím o hladu, se preventivně zásobí kvalitněji. Nejenže ukládá na později, ale dokázalo vás i obelhat. Pocit hladu je totiž z větší části fyzická záležitost – sytost poznáme podle plnosti žaludku. Pokud se budeme řídit jen tímto fyzickým instinktem, sytí budeme podstatně později, než už ve skutečnosti jsme.

Jestliže například sníte jen půlku svého oběda a odejdete od stolu, za pár krátkých minut zjistíte, že vůbec nemáte hlad.

Navíc pokud budete poslouchat nejen svůj žaludek, ale i svůj mozek, který při pohledu na talíř už podle vašich zkušeností a znalostí vám sám napoví, jak ve skutečnosti vydatný je váš oběd, vyjdete z jídelny jako vítěz.

Ono je to ale těžké poslouchat rozum, když oči vidí a nos cítí vůni jídla.

Je těžké vstát od stolu po půlce snědeného oběda a nechat ho být. Už jen – přeci jsem zaplatil celou porci!

Tohle je boj člověka se sebou samotným. Ta druhá polovina lze přece zabalit do misky a ponechat na později. Chce to jenom najít odhodlání, nepřijít do jídelny hladový, ale dát si mezitím svačinu a jakmile máte oběd na stole, už v tom okamžiku oddělit polovinu.

Přes den byste měli jíst pětkrát až šestkrát v menším porcích.

Na své stravování nesmíte myslet, až když dostanete hlad.

Rozum je nejlepším rádcem tehdy, když je žaludek plný. Když nemáte hlad, připravte si jídlo na den dopředu. Rozdělte si ho na menší porce.

Nakupování v supermarketech, to je doslova metla pro obezitu.

Nenakupujte hladoví! Než vstoupíte do obchodu, chvíli před ním postůjte a dívejte se na lidi kolem. Ona vás ta chuť přejde. Je to někdy skutečně (smutná) podívaná: lidé často s nadváhou až obézní vyjíždějí z obchodů s napěchovanými vozíky. Často ještě, než se za nimi zavřou prosklené dveře, už sami něco konzumují. Čím napěchovanější vozík, tím častěji obéznější spotřebitel.

Dívejte se a myslete – máte tohle zapotřebí?

Napište si předem, co budete nakupovat a odměřte si množství peněz. Jestliže budete mít u sebe kartu či bankovky ve velkém množství, můžete je utratit za věci, které vlastně vůbec nepotřebujete. Myslete na to, že právě tohle je cílem obchodníků – prodat všechno a nejlépe to, o čem jste ještě před pár minutami netoužili.

Nechoďte do obchodu hladoví, nedívejte se na akce! Vím, že cena je výhodná, že se to jistě vyplatí. Nejvíc se však vyplatí to, co si nekoupíte. Nejenže vám neubydou peníze, ale nepřiberete na váze, protože jste nesnědli něco extra výhodného, co svou cenou oklamalo váš rozum.

A hlavně – nejezte před spaním. Je to smutné, ale jakmile usínáte s plným žaludkem, přiberete. Hladový žaludek před spaním vás ráno pohladí na srdíčku, když se postavíte na váhu, a dodá chuť do snídaně, kterou tolik potřebujete.

Pokud máte pocit, že sami nezvládnete změnit zaběhnutý řád, zapojte někoho do stejného principu. Nejlépe člena rodiny. Ve dvojici či skupince se lépe podporuje plnění předsevzetí. Zapisujte si, co sníte, do čeho jen kousnete. Zaveďte si svůj mlsný deník, který mějte neustále u sebe. Někdy pohled na popsané řádky toho, co jste snědli, vás donutí k zamyšlení.

Povídejte si se svými stejně zainteresovanými přáteli – třebas jen na chatu – o svých úspěších odolat, nekoupit, nesníst.

A myslete na to, že pohyb je úžasná věc, po které se nejen hubne, ale naplní mozek jinými myšlenkami, než co máte v lednici. Tančete v obýváku, prožeňte psa po ulici, nebo choďte pravidelně cvičit. Potřebujete skutečně všude jezdit autobusem nebo autem? Víte, jak zdravá je procházka? Tělo vám za ni bude vděčné.