Share

K Štědrovečerní tradici vyjma tradičního jídla a rozdávání dárků patří i další zvyky. Dnes se již tolik nedodržují, v některých domácnostech jsou dokonce zcela neznámé. Přesto je naše babičky a dědečkové s oblibou dělali. Inu, hned bylo o zábavu postaráno.


Atmosféra blížícího se konce roku, krátkého dne a brzké tmy, ale také spojení oslavy s narozením Ježíše Krista, při jehož památce navzdory slavnostní narozeninové chvíli se stejně asociuje s jeho smrtí a vykupitelským činem, právě zvyky, které věští budoucnost, bývají ty nejlákavější.

Jedním z nich bylo například lití olova. Do kovového kalíšku se připravil kousek olova, nahřál se plamínkem a opatrně vylil do misky s vodou. Tekuté olovo okamžitě zchladlo a vytvořilo obrazec, ze kterého se dala číst budoucnost.

Většinou to jsou takové šmodrchance, takže fantazii se meze nekladou.

Kde dneska vzít olovo? Můžete požádat nějakého instalatéra, zdali nelikviduje potrubí. Nebo elegantněji koupit přes e-shop za 60 až 70 Kč za kilo.

Úspěšnost v olověných kresbách zaručena a o legraci je hned postaráno. Dejte si však pozor, abyste se horkým olovem nepopálili. Není to nic příjemného. Ale také nic nebezpečného.

Jestliže je již Štědrý den a nikde po ruce olovo, číst budoucnost můžete i z rozkrájeného jablka. Když rozpůlíte jablko, dozvíte se podle charakteru jádřince, jakého budete zdraví v příštím roce. Dokonalá hvězdice o pěti cípech znamená zdraví. Jestliže je však hvězdice o jeden jediný paprsek ochuzena, znamená to vážnou nemoc nebo smrt.

K oblíbeným tradicím směřujících od rodičů k dětem je držení půstu, abyste mohli vidět zlaté prasátko. Rodiče půst nedrží. Ví, že je to jen krásný nesmysl. Ale děti dlouho než vyrostou, doufají, že jedny Vánoce to opravdu vydrží, nic nepozřou a večer prasátko uvidí.

U nás doma se jako jeden z mála držel zvyk, kdy jsme do vydlabaných skořápek vlašských ořechů postavili svíčku a pouštěli ji po umyvadle, naplněném vodou. Jako děti nás to hodně bavilo. Svíčky svítily, my jsme foukali do lodiček a vůbec nedbali pověr. Ta lodička, která nejdéle vydrží plout bez úhony, znamená, že její majitel bude dlouho živ a zdráv.

Ale jako děti jsme jásaly nad potopením jako nad vyhranou bitvou. Inu, nic se nemá brát vážně.

Taky jsme házely střevícem, neboť jsme doma byla samá děvčata. Ale byli jsme rovněž malí caparti a i toto jsme nebrali vážně. Dokud jsme věřili na Ježíška, bavili nás různé tradice s tím spojené. Pak už to nějak vychladlo.

Takže – když hodíte botu za sebe a ona je špičkou ke dveřím, pak se do roka dívka provdá. V opačném případě se nic neděje a zůstává doma.

Jeden zvyk nám však zůstal až do dospělosti. Stále si dáváme pod štědrovečerní talíř šupiny nebo drobné a doufáme, že se nám do roka rozmnoží. V blahobytu sice ještě nežijeme, ale osud raději pokoušet nebudeme. Takže i na letošní Vánoce už jsou připravené umyté kapří šupinky.

Koledy

K jedněm nejznámějším koledám patří Narodil se Kristus Pán. Je to již tradiční vánoční písnička, v níž u dětského smýšlení dávno pominul liturgický smysl. Zpívají ji, protože má krásnou melodii, protože ví, že mluví o Ježíškovi a těší se na večer.

Narodil se Kristus Pán, veselme se,
z růže kvítek vykvet nám, radujme se.
Z života čistého, z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Jenž prorokován jest, veselme se,
ten na svět poslán jest, radujme se.
Z života čistého,
z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Člověčenství naše, veselme se,
ráčil vzíti na se, radujme se.
Z života čistého,
z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Goliáš oloupen, veselme se,
člověk jest vykoupen, radujme se.
Z života čistého,
z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Slova jiné notoricky známé koledy:

Slyšte, slyšte, pastuškové,
jaké znějí zpěvy nové
v této noční hodině
u betlémské jeskyně.

Andělé se tam zjevují,
slávu a čest prozpěvují,
pacholátku zkroušeně,
jež si hoví na seně.

Dětátko, je synek Boží,
nemá pozemského zboží.
Tak zde leží maličký,
synek chudé matičky.

A tam od východu z dáli,
pospíchají moudří králi,
aby vzdali chválu, čest,
tomu jenž Pán králů jest.

I my jdeme k chudé stáji,
ta dnes podobá se ráji,
zpěv andělský odtud zní,
sám syn Boží bydlí v ní.

Nesem vám noviny

Nesem vám noviny, poslouchejte,
z betlémské krajiny, pozor dejte.
Slyšte je pilně a neomylně,

Slyšte je pilně a neomylně

rozjímejte.

Syna porodila čistá Panna,
v jesličky vložila Krista Pána.
Jej obvinula a zavinula,

Jej obvinula a zavinula

plenčičkama.

K němuž to andělé z nebe přišli,
i také pastýři jsou se sešli.
Jeho vítali, jeho chválili,

Jeho vítali, jeho chválili,

dary nesli.

Andělé v oblacích prozpěvují,
narození Páně ohlašují,
že jest narozen, v jeslích položen,

že jest narozen, v jeslích položen,

oznamují.

Štestí, zdraví, pokoj svatý
vinšujeme vám.
Nejprv panu hospodáři,
pak vašim dítkám!
Zdaleka se béřeme,
novinu vám neseme,
co jest se nám přihodilo
v městě Betlémě.

Narodil se tam synáček,
posílá mě k vám,
byste mu koledy dali,
však já mu ji dám.
Chlebíčka nechce bráti,
nakrmila ho máti,
radš tolárek neb dukátek
máte poslati.

Pěkně prosím, odbuďte mě,
nemám tu kdy stát.
Ještě musím do Betléma
dítko kolíbat.
Dítko to je bohatý,
v Nebi vám to zaplatí,
že se budete po smrti
s ním radovati.

A něco „nelidového“. Václav Neckář, Půlnoční. Zdroj: youtube, uživatel: negativfilm.

 Šťastné a veselé, přátelé!

Video: youtube uživatel jardaaliasneli, negativfilm

foto legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz