Share

A. Carracci, ilustrativní obrázek, zdroj: callumthesis.blogspot

V současné době nevěrným manželům či manželkám ze zákona relativně nehrozí žádný trest. Pokud se nejedná o násilný čin či incest, pak jedině mohou zlomit srdce svému partnerovi, který tuto bolest řeší nejčastěji žádostí o rozvod.

Když se podíváme do hluboké minulosti, je zřejmé, že ta nebyla k nevěrníkům tak liberální.

V manželství jen jednoho partnera!

Manželství však nebylo svaté od pradávna. Ve středověku si ještě často lidé „vyměňovali“ partnery podle libosti. A tak kníže Břetislav zmínil ve svých dekretech, aby každý manžel měl jen jednu manželku a každá manželka jen jednoho muže. Kdo by tato pravidla porušil, měl být vyhnán do Uher.

Nehledě na svátost manželství podle církve a jejich koncilu z 11. 11. 1563 stále bylo nadřazeno jako významnější panictví a celibát.

Zakázána byla také sňatek bez souhlasu rodičů. Manželství se vlastně stávalo institucí, kde byl sexuální akt legalizovaný. Nicméně i tak to nebylo jednoduché. Souložit lidé mohli jenom za účelem plození dětí a manželství tu proto bylo zejména pro výchovu dětí.

A tak si vybírat ženu podle jejího sex appealu nebylo žádoucí. Muž při volbě své budoucí ženy má „více hleděti na ctnost a počestnost nežli na krásu neb věno,“ píše Jan Ámos Komenský.

Mezi trestné činy, které ohrožovaly manželství, patřila bigamie, cizoložství, konkubinát a únos.

Pakliže ženatý muž či vdaná žena si našli někoho dalšího, kvůli kterému opustili rodinu, viníkovi hrozil trest smrti stětím nebo zahrabáním zaživa. Mnohdy se však přistupovalo při prvním provinění jen domluvou, aby se hříšník mohl vrátit ke své původní rodině.

Naštěstí zde platila ochrana pro neúmyslnou bigamii. Například když si žena myslela, že je vdova na základě falešné informace, podle níž měl její muž padnout ve válce, a ona se znovu provdala. V tomto případě nebyla potrestána.

 

______________________________________________________________________________

Další tituly z nakladatelství Paseka, o nichž jsme psali ve www.superrodina.cz. Kliknutím na obrázek přejdete na článek

______________________________________________________________________________

Problémy bigamie se však řešily velmi často.

Zejména na vesnicích sedláci opouštěli své manželky pro mladší. A nejedna vdaná žena také natrvalo prchala do náruče jiného muže. Podmíněné tresty smrti byly tak většinou neúspěšné. Bigamisté hřešili směle dál. A proto nejednou dostali na pranýři výprask nebo jim byl vypálen cejch. Někteří byli vypovězeni z panství či posláni na nucené práce.

Nenapravitelní hříšníci se však mnohdy nevyhnuli tím nejkrutějším trestům.

„Naražením na kůl skončil v roce 1564 život Adama Šilhana v Náchodě, neboť vedle bigamie se pokusil i o znásilnění a zavraždil manželku bednáře Havla, když mu vyčítala, že kazí jejího muže.“ (221)

V Pardubicích zase uťali hlavu muži, který spálil první manželskou smlouvu a podvodně se tak oženil podruhé.

V 17. století už je bigamie méně častá a v 18. století se s ní setkáme zřídkakdy.

Jaký je rozdíl mezi bigamií a cizoložstvím? Cizoložství je klasická nevěra, která nemusí mít dlouhého trvání. Bigamie v tomto duchu znamená doslova opustit svého manžela či manželku pro někoho jiného.

Výměna manželek

Reality show z dnešní doby by se v minulosti nesetkala s takovým úspěchem. Výměna manželek byla často trestána výpraskem či vypálením cejchu.

Cizoložství vyžadovalo svědectví

Tereziánský zákoník definuje cizoložství a udává tresty jako pokutu, vypovězení, ale i hrdelní tresty. Ale dokazování bylo těžké. Občas nebylo možné najít žádného svědka, který by cizoložství dosvědčil. Popraven však byl povětšinou ten viník, který vyjma cizoložství spáchal i další trestné činy, jako je třeba krádež, vražda či čarodějnictví.

Jindřich Francek, Velké Dějiny Zemí Koruny České

Zločinnost a bezpráví

Tematická řada

Paseka, 2011

 

KNIHU SI MŮŽETE ZAKOUPIT V NAKLADATELSTVÍ PASEKA

„V polovině 50. let 16. století sloužil … na Pardubicku Matouš Karas, který si oblíbil Kateřinu, manželku Jana Dvořáka. Jak sám vyznává, získal ji prostřednictvím kouzel. Jeden poddaný mu prozradil recept na nápoj lásky…“ (225)

Od 17. století byli však provinilci stále častěji propouštěni z vězení na podmínku. Někdy i samotné manželky prosili o propuštění jejich nevěrných manželů z vězení a navrácení domů k rodině.

Agostiono Carracci, Hezká chvilka na lůžku, ilustrace v knize

Ženy cizoložnice

Často již těhotná žena, dříve panna či vdova, se u soudu obhajovala před obviněním ze smilstva tím, že svolila k sexu pod příslibem manželství.

Ve Velké Bíteši roku 1604 byla utopena žena, která dobrovolně smilnila s několika muži a také svévolně opustila manžela.

Protože podmíněný trest smrti většinou nezabránil dalšímu smilnění, bylo doporučováno, aby poddaní neměli přístup k  alkoholu, který v nich zvyšoval sexuální apetit.

Na rožmberském panství (1560), ale i jinde, se každého čtvrt roku kontrolovaly děvečky a dívky, zdali nejsou těhotné.

Znásilnění ženy

Pro ženu bylo důležité dokázat, že byla znásilněna, než že k aktu sama dobrovolně svolila. Bylo doporučováno znásilňované ženě, aby při aktu křičela na sousedy. Jestliže ji nikdo nepřišel na pomoc, měla po násilném skutku navštívit nejbližší dva sousedy a všechno jim říct. Pokud se tak stalo daleko od vsi, musela za úředníky a přinést s sebou „krvavú košilku“ nebo roztrhané oblečení.

Incest, sodomie a homosexualita

Incest se podle josefínského hrdelního řádu trestal stětím. Dříve mohli být takoví delikventi i upáleni.

Sodomií se myslelo, když muži obcovali se svými „klisnami, kravami, ovcemi či fenami“. Takoví provinilci mohli být upáleni nebo sťati. Ale mohl jim být trest zmírněn. „Jistý Adam, stíhaný v květnu 1568 pro pohlavní styk s krávou, dostal jen výprask u pranýře a po vypálení dvou cejchů jej vypověděli z města na hrdelní revers.“ (239)

Homosexuální delikty se vyskytovaly jen výjimečně. V knize je například zmiňované upálení za živa z roku 1590 učitele na Čáslavsku za to, že obcoval se svými studenty.

Prostituce a kuplířství

Prostituce byla hlavním zdrojem šíření pohlavních nemocí, zejména syfilis. Kuplíři mohli být sťati nebo jen vymrskáni. Prostitutka však často dostala pouze pokutu, vězení nebo mohla být rovněž vymrskána. Prostituci se vymítit nepodařilo a mnohé ženy měly podstatně vyšší příjmy než leckterá domácnost. V některých období dokonce velkolepě vzkvétala, jako například v Praze za za Rudolfa II. nebo dále v Kutné Hoře.

Přečtěte si celou knihu. Vydalo nakladatelství Paseka.

STAŇTE SE FANOUŠKY NAŠICH FACEBOOKOVSKÝCH STRÁNEK NEBO STRÁNEK NA TWITTERU – VŠECHNY AKTUÁLNÍ INFORMACE MÁTE VŽDY PO RUCE.