Share

Google+ funguje necelý měsíc a už má dvacet milionů uživatelů.

Google+

Na rozdíl od Facebooku, kde se může klidně přihlásit Elvis Presley, Google+ trvá na tom, aby se lidé přihlašovali pod svými skutečnými jmény.

Mnoho lidí však netouží po tom být hned rozpoznáno, kdo jsou, a také chtějí ukrýt svůj online status. Proč tohle Google+ vadí? Vždyť i doma chceme být někdy sami, aniž by k nám pořád někdo lezl.

Ti, co nepoužívají svá skutečná jména, tj. na první pohled zavádějící jako třeba „Sexygirl“ a podobně, během posledních dnů mohli očekávat od Google+ pozastavení svých účtů. Pochopitelně, to se uživatelům nelíbí. Nechápou skutečný důvod?

Google říká, že hlavním důvodem používání celého pravého jména je, aby snázeji našli své přátele po síti. Stěží vás prý člen rodiny pozná pod jménem Gameboy.

Podobně si to představuje i Facebook a Linkedln. Alespoň to má určené ve svých pokynech, které se tak snadno porušují.

„Tím, že uvedete své běžné jméno, pomůžete všem lidem, které znáte, při hledání a vytváření online spojení s tím správným člověkem,“ říká mluvčí Google.

Trvání na skutečných jménech je také bojem proti spamu. Přesně tyhle problémy v minulosti zažil MySpace a Twitter.

Jestliže také někdo bude jednat na síti pod svým skutečným jménem, je zde větší pravděpodobnost, že bude jednat zodpovědně, než kdyby se skrýval za nějakou smyšlenou identitou.

Také když Facebook přijde na to, že neužíváte své skutečné jméno nebo jste uvedli jiné nepravdivé údaje, může vám pozastavit účet. Je otázka, na kolik jsou tyto informace dohledatelné a prokazatelné.

Google říká: „Jestliže chcete pomoct v boji proti spanu a prevenci falešnýchprofilů, užívejte jména svých přátel, rodiny nebo spolupracovníků obvykle, jak je oslovujete. Například, jestliže vaše úplné legální jméno je Charles Jones Jr, ale normálně používáte Chuck Jones nebo Junior Jones, obě z těchto by měly být akceptovatelné.“

Dalším problémem je, že pod maskou se může skrývat i nezletilý, který se tak dostává na stránky pro dospělé.

Ale obvykle lidé skrývají svou identitu z daleko banálnějších důvodů, než že mají nekalé úmysly. Spíš se chtějí schovat před někým, kým by skutečně byli neradi kontaktováni. Najít vás totiž můžou nejen přátelé a rodina, ale i někdo, koho nemůžete vystát, s jehož konfrontací byste se rádi vyhnuli.

V našich podmínkách to ještě není tak silné, ale jsou určité politické systémy, například čínský, které sledují, co lidé na internetu dělají. Pro vlastní bezpečnost je pak lepší vydávat se za někoho jiného.

Současný Google+ však stále ještě funguje v beta verzi, testuje se a možná je příliš přísný v prosazování právních předpisů. Ale je taky docela možné, že se proti Google+ postaví aktivisté za lidská práva a jejich tlaky donutí Google přehodnotit své postoje.

Špitá se také, že skutečné jméno je zajímavější pro cílenou inzerci. Takže je to lukrativnější byznys. Čím více ví Google o svých uživatelích, tím lépe může zaměřit svou reklamu. Jiní ale namítají, že jméno není tak důležité, ale skutečným klíčem pro cílovou reklamu jsou příjmy, demografie a zájmy uživatele.

Závěrem lze snad říci, že pokud zvolíte byť smyšlené jméno, které však nebude na sebe upozorňovat, protože bude vypadat věrohodně oproti Xbaby a podobně, nikdo z provozovatelů sociálních sítí na to nejspíš ani nepřijde a vaše soukromí nebude narušeno.

MB

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

16. Červen 2018

Kerstin Simoné mne jako autorka zaujala natolik, že jsem si o ní musela hned něco vyhledat. Něžná blondýnka ponořená až do hlubin jakéhosi poznání boha Thovta, odhalující skryté pravdy a moudrost? No, na toto téma napsala množství knih a vydala také cédéčka s meditacemi. Pořádá semináře nejen v Německu, kde žije, ale také v Rakousku a Švýcarsku, a předává tím nejrůznější nauky dávno zapomenuté, nebo záměrně potlačované společností. Možná se to dá pochopit i z této knihy, Thovt, projekt lidstvo, která pojednává o historii lidstva, jeho vývoji a o skrytých schopnostech, které nám zatím byly skryty. Velká část čtiva je obecně známých pravdách, které rozebírá právě

Velmi lidské povídky

Velmi lidské povídky

29. Březen 2018

Muž, jenž podezřívá ženu z nevěry, žena toužící po dítěti, chlapík, který naoko zvládá vše, ale moc dobře ví, že je jen šikovný babral. Ti a mnozí jiné jsou hrdiny povídek v nové sbírce Nelidské zdroje. Monika Petrlová už čtenářům předvedla, že povídka je jejím oblíbeným literárním útvarem. Po dvou úspěšných povídkových souborech – Hafni! a jiné povídky a Mrkev pro vězně – se vrací se třetí sbírkou Nelidské zdroje. Nelidské zdroje se v deseti povídkách zaměřují na dnešní uspěchanou dobu, kdy nás společnost tak trochu tlačí k rychlosti, odtažitosti, z lidí se stávají zdroje a ze všech jsou manažeři, asistenti  či specialisté. Mezilidské vztahy však nikdo