Share

 

Skeptici, kteří silně a někdy dost nahlas pochybují o lidských negativních zásazích do životního prostředí, si nejspíš nyní musí mnout ruce nad progresivními změnami školského systému ve Velké Británii. U nás k nejexemplárnějším kritikům patří přímo pan prezident Václav Klaus. A musí se nechat, že jeho pohled nezůstává bez odezvy. A také není ve své pozici Robinsonem. Václav Klaus odmítá hrozbu klimatických změn. A upřímně – když to tak vezmeme – před nedávnem proběhla zpráva, že globální oteplování už není na pořadu dne, neboť se blíží menší doba ledová – jako cyklicky už po několikáté v historii. Místo oteplování bude více sněhu.

Podle Václava Klause jsou odhady vývoje teplot nesmírně nadsazovány, řekl při své loňské přednášce (viz například aktualne.cz.) A dodal také: „S přibývajícím bohatstvím člověka se kvalita životního prostředí zlepšuje.“

V Británii nyní řeší situaci, že klimatické změny by neměly být zahrnuty do národních učebních osnov. S tímto návrhem přišel zainteresovaný Tim Oates. Není divu, tento obor není zrovna v jeho pozitivním náhledu.

Oatesovým zájmem je návrat „do vědy ve vědě“. Neměli by se prý řešit nějaké hypotetické problémy, které nemají stanovené žádné konkrétní datum. Řešit se mají pouze aktuální otázky.

Je to však jen jeden z bodů, které podléhá jeho přísné analýze. Proč vůbec zasahuje do britského školského systému, je evidentní. Předchozí vláda rozšířila vzdělávací program tak, že se už vešel na pět set stránek. Je to hromada informací v učitelských osnovách, které jasně zneprůhledňují jasný exaktní pohled. Klimatické změny se dostaly do osnov v roce 1995. Postupně přistupovala další nová a nová témata pro děti na základní škole.

Ale ne všichni jsou nadšeni z jeho razantních zásahů, např. Bob Ward z Výzkumného ústavu o změně klimatu a životního prostřední na Londýnské ekonomické škole řekl, že Oatesův zásah odstranit otázky klimatu z učebních osnov způsobí, že věda pro děti už nebude tak přitažlivá.

„Důraz na změnu klimatu v učebních osnovách spojuje základní vědecké pojmy s aktuálními problémy,“ řekl.

Nicméně ulehčí to situaci těm učitelům, kteří s obecně převládajícím názorem nesouhlasili. Se skeptiky, jako je třeba náš pan prezident. Už vlastně nebudou nuceni učit to, čemu nevěří, o čem pochybují.

Annette Smithová, generální ředitelka Asociace pro vědecké vzdělání, souhlasí, že učební plány byly přeplněné. “Avšak to, o co bychom nechtěli přijít z národní vzdělávacího systému, je názor, že věda se po celou dobu vyvíjí a že to má vliv na naše životy.“ řekla.

Oates není jen zapšklý ke klimatu jde mu o osnovy obecně. Současné osnovy nadělaly už víc škody než užitku. Rozhodování, co by měli učitelé probírat se svými žáky, by raději nechal na samotných učitelích. Podle lokality a specializace školy lze rozebírat různá témata.

Naopak by přitvrdil v otázce algebry, kterou chce probírat už s mladšími žáky. Inspiraci našel u asijských národů. Algebra je důležitější než klima a je součástí matematiky.

Celkem přezkumu se nevyhnulo 12 předmětů, včetně matematiky, angličtiny, vědy, umění a designu. Zváží, které předměty by měly být pro žáky povinné a od jakého věku.